Karla (31): Tchyně se od začátku chovala k vnučce vlažně. Vysvětlení, proč tak činí, mě rozbrečelo

S manželem Jardou jsme se celé těhotenství těšili na den, kdy bude naše vymodlené miminko s námi.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (32): Můj manžel toužil po dítěti. Teď ale tvrdí, že výměna plenek je pro muže ponižující

Cesta k mateřství nebyla jednoduchá, stejně jako porod

Několik let se mi nedařilo otěhotnět. Už jsme byli objednáni na další zákrok v centru asistované reprodukce, když jsem po návratu z dovolené zjistila, že jsem těhotná. S Jardou jsme se dohodli, že se necháme překvapit, zda se nám narodí holka, nebo kluk. Oba jsme ve skrytu duše toužili po holčičce, ale prioritou pro nás bylo, aby bylo miminko zdravé.

Moje těhotenství probíhalo bezproblémově. To bohužel nemohu říct o porodu. Zažila jsem si dvacet hodin silných bolestí, porod nepostupoval tak, jak by měl, a nakonec jsem musela podstoupit císařský řez. Po pár dnech jsem navíc musela na operaci znovu. Měla jsem zánět dělohy a dutiny břišní.

Mohlo by Vás zajímat:

Danuše (57): Vnučka byla nechtěné dítě. Její výchova padla na má bedra

Tchyně se od začátku chovala k vnučce vlažně

Obtížnou rekonvalescenci po porodu jsem se snažila brát sportovně a věřila, že se dám brzy do pořádku. Jarda se o mě skvěle staral, mohla jsem si dovolit většinu času ležet v posteli s dcerou a odpočívat. "Lásko, jsem na tebe tak pyšný. Moc ti děkuji za Kačenku," objímal mě často Jarda. Jediným mrakem na našem nebi byla Jardova matka, moje tchyně.

Zatímco moji rodiče byli vnučkou nadšení, Jardova maminka byla už při návštěvě v porodnici zaražená. Na Kačenku se letmo podívala, nechtěla ji ani pochovat. Zdržela se jen chvilku a spěchala domů. Nechala v porodnici dokonce i tchána, který si Kačenku láskyplně choval.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (29): Pořídila jsem si dítě s movitým podnikatelem, který nás zajistil. Teď ale zjišťuji, že o něm vůbec nic nevím

Tchyně mi vyčetla, že jsem neporodila pokračovatele rodu

Moji rodiče nás navštěvovali několikrát do týdne. Vždy dovezli jídlo, a dokonce nám zaplatili úklidovou firmu, abych nemusela myslet ještě na údržbu domácnosti. Za tuto pomoc jsem byla vděčná. I po měsíci mě bolelo celé břicho a byla jsem slabá jako moucha. Tchyně se u nás za celou dobu neobjevila. Psala zprávy Jardovi, kde se o vnučku vlažně zajímala. Měla jsem dost starostí sama se sebou, a tak jsem její podivné chování pustila z hlavy.

Včera odpoledne jsme s Jardou leželi na gauči, když někdo zazvonil. Přišla tchyně. Na Kačenku se podívala a zhodnotila, že hezky prospívá. Potom se otočila na mě a povídá: "Už měsíc bojuju sama se sebou. Nedokážu skousnout, že jsi nám neporodila vnuka, pokračovatele rodu. Někoho, kdo ponese naše jméno. Zklamala jsi mě. Respektovala jsem, že si tě Jarda vybral za manželku, ale nikdy jsem si tě nezamilovala." Po jejím monologu jsem se rozbrečela. Jarda vstal, chytil matku za paži a vyvedl ji z bytu. Slyšela jsem, jak jí rázně řekl, že očekává, že se mi omluví. A dokud se nebude chovat normálně, není u nás vítána. Celou noc jsem z tohoto zážitku nespala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radek (43): Manželka si přeje další dítě. Já si ale myslím, že čtyři nám bohatě stačí