Karolína (28): Po smrti manžela jsem našla nové štěstí. Přístup tchána s tchyní mi vehnal slzy do očí

Někdy mám pocit, že můj život patří někomu jinému. Jako by mi někdo v půlce filmu vyměnil scénář. Bylo mi 24 let, když jsem si brala Matěje – mého nejlepšího přítele a jediného muže, kterého jsem kdy milovala. O dva roky později se ze mě stala vdova a samoživitelka. Ze dne na den. Bez varování. Matěj zemřel při autonehodě, když se vracel z práce. Zůstala jsem bydlet s jeho rodiči, kteří mi pomáhali s malým synem Michalem.

Jana (35): Tchyni a tchánovi jsme půjčili peníze na rekonstrukci bytu. Nemůžu uvěřit, jak je použili

Snažila jsem se žít dál

První dva roky jsem žila jako v mlze. Nevšímala jsem si jiných mužů a myšlenka na „nový život“ mi přišla cizí. Chtěla jsem se znovu začít usmívat, nejen pro sebe, ale i pro Michala. Být zase ženou, ne jen vdovou.

A tehdy se objevil Adrian. Byl vždy milý, usměvavý a nenápadně se mi snažil pomáhat. Zpočátku jsem se mu vyhýbala, ale jeho laskavost a trpělivost mě pomalu přesvědčovaly, že si zasloužím druhou šanci.

Když mě Adrian pozval na kávu, věděla jsem, že mu musím říct pravdu. Během pár minut jsem na něj vychrlila celý svůj příběh o Matějovi, o Michalovi i o životě s tchyní a tchánem. Čekala jsem soucit nebo útěk, ale on se jen klidně usmál. „Děkuji, že jsi mi to řekla. Chci tě poznat takovou, jaká jsi. Se vším, co k tvému životu patří,“ řekl. Začali jsme se vídat častěji a já se po dlouhé době konečně cítila šťastná. Přesto mě tížila jedna věc, bála jsem se reakce tchyně a tchána.

Hana (32): Dovolená u tchyně a tchána na venkově měla být idylická. Udělali si ze mě služku a manžel mlčel

Bála jsem se té konfrontace

Pak jsem konečně sebrala odvahu. „Potkala jsem jednoho muže,“ řekla jsem nesměle. Ticho, které následovalo, bylo ohlušující. Tchán jen zvedl hlavu od talíře a tchyně se zeptala na Michala. Jejich reakce nebyla zlá, ale chladná. „Pokud si myslíš, že je to správné...“ řekla tchyně nakonec.

Měla jsem pocit, jako bych zradila jejího syna. Přesto jsem se rozhodla, že jim Adriana představím. Když přišel na návštěvu, atmosféra byla napjatá. Tchán i tchyně byli zdvořilí, kladli mu slušné otázky, ale drželi si odstup. Zdálo se, že se bojí, že ten cizí muž je připraví o poslední vzpomínku na Matěje.

Běla (34): Tchyně s tchánem nám dali zvláštní svatební dar. Jejich důvod nás opravdu zarazil

Tchyně a tchán mi dali dárek

Všechno změnil tchánův úraz. Uklouzl na schodech a ošklivě si podvrtl kotník. Právě v tu chvíli se u branky objevil Adrian, který mě přišel navštívit. Bez váhání se postaral o tchána a zavolal záchranku. Jeho klidný a pohotový přístup udělal na všechny dojem. Večer, když jsme se vrátili z nemocnice, tchán tiše pronesl: „Ještěže tu byl.“ Tchyně později přišla za mnou do kuchyně a řekla větu, která mi vehnala slzy do očí: „Matěj by nechtěl, abys byla sama. A Michal potřebuje někoho, kdo pro něj bude dobrým vzorem.“

Od té doby se všechno změnilo. Adrian k nám začal chodit častěji a Michal si ho zamiloval. Pomalu jsem si začala sundávat snubní prsten, až jsem ho jednoho dne uložila do krabičky. Věděla jsem, že Matěj bude navždy v mém srdci, ale teď v něm bylo místo i pro někoho jiného.

Tchyně se mě jednou zeptala, jestli neuvažuji o vlastním bydlení. „Tohle bude vždy tvůj domov, Karolínko,“ řekla jemně. „Ale máš právo vybudovat si nový. S někým jiným.“ Tehdy jsem pochopila, že mi nedali jen střechu nad hlavou, ale i ten největší dar – svobodu začít znovu. Není to zrada. Je to druhé životní štěstí. A hodlám ho prožít naplno.

Aneta (37): Tchyně, tchán a dokonce i moji rodiče chtějí, abych po smrti manžela už jen truchlila

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].