Kateřina (34): Žiji s roztěkaným mužem a je to náročné. Už mě nechal na benzínce a dceru v družině

Když jsme s Jardou začínali chodit, zapomněl mě v obchodním domě. Normálně jsme byli v kině a já si chtěla dojít ještě do lékárny a na toaletu.

Kryštof (30): Vzal jsem přítelkyni na dovolenou, ale domů jsem se vrátil sám. Zamilovala se do průvodce

Dohoda ještě nic neznamená

Domluvili jsme se s Jardou na tom, že on půjde do auta a tam na mě počká. Zdržela jsem se asi čtvrt hodiny. Když jsem došla k místu, kde jsme zaparkovali auto, stálo tam už jiné auto. Jarda i auto pryč. „Jardo, ty jsi přeparkoval naše auto? Nebo se něco stalo?“ telefonovala jsem mu. Z telefonu se ozvalo zděšení.

Jardovi se totiž cestou k automobilu podařilo zapomenout, že jsme v obchodním domě spolu, a odjel domů. Tenkrát jsme se tomu zasmáli a já odjela domů autobusem. Žádná tragédie. Tuto historku jsme dávali dlouhé měsíce k dobru a oba jsme se jí od srdce zasmáli. Jenže to jsem nevěděla, že Jarda tímto způsobem zapomíná často.

Radka (37): Moje tchyně si našla přítele mladšího než já. Jde mu jen o peníze, ale nikdo nemá odvahu jí to říct

Výlet se nám moc nevyplatil

Podruhé mě Jarda zapomněl na čerpací stanici. Natankovali jsme, Jarda šel zaplatit a já si odskočila na toaletu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem vylezla z toalety ven a naše auto nikde. Neměla jsem mobil, neměla jsem u sebe kabelku, a tak jsem si sedla na lavičku a modlila se, aby si Jarda brzy uvědomil, že na mě opět zapomněl.

Do deseti minut se Jarda ve velké rychlosti přiřítil na čerpací stanici. „Já jsem úplně blbej, promiň,“ smál se. I tento jeho přešlap jsme vzali s humorem a pokračovali na výlet. Pak se mi svěřila jeho maminka, že Jarda už každého člena rodiny někdy někde zapomněl. Všichni to vědí a různě se proti zanechání na místě pojišťují. Od odebrání klíčků od auta až po Jardovu neustálou přítomnost.

Denisa (27): Přítel místo mě bere na vodu jinou. Bude s ní spát i ve stanu a diví se, že mi to vadí

I dcera už zažila, jakého má tatínka

Naše dcera chodí do první třídy a už i ona zažila, jaké to je, když zůstane jako poslední v družině. Chodí do první třídy teprve několik týdnů a i to stačilo k tomu, že to Jarda v hlavě neudržel. Slíbil dceři, že ji vyzvedne v družině, a skončilo to tak, že mi volala zoufalá učitelka, že musí za půl hodiny na autobus a dcera je stále s ní.

Okamžitě jsem pro dceru letěla do školy a učitelce donesla čokoládu jako omluvu. Jardovi jsem volala a ten mi zvedl mobil, jako by nic. Když jsem se ho zeptala, co dělá, odpověděl, že to za chvíli balí v práci a půjde domů. Chvíli jsem čekala, zda si vzpomene na svou dnešní povinnost, ale marně. Až doma, když Jarda uviděl dceru, vzpomněl si, že ji měl vyzvednout. Bojím se svěřit dceru svému příteli, aby ji zas někde nezapomněl.

Další příběhy ze života →

Ema (19): Máma si ze mě udělala chůvu a nemám čas na vlastní život. Uvažuji, že odejdu z domova