Helena (46): Dcera mi kvůli příteli hubne před očima. Jeho slova ji ničí a já se o ni bojím
Zdroj: Freepik
Helena prožívá noční můru každé matky. Její patnáctiletá dcera Klára se zamilovala do chlapce, který jí systematicky sráží sebevědomí. Kvůli jeho poznámkám na její postavu přestává jíst a Helena má strach, že to může skončit tragicky. Nehodlá tomu jen pasivně přihlížet.
Klára byla vždycky veselá a pohodová holka se zdravým sebevědomím. Jako matka jsem na ni byla nesmírně hrdá. Nejenže jí to šlo ve škole, ale skvěle zvládala i náročné období dospívání. Pak se ale objevil on, princ na bílém koni, který začal všechno bořit...
Když mi Klára s nadšením oznámila, že se zamilovala, měla jsem upřímnou radost. Chtěla jsem, aby si svou první lásku užila se vším všudy. Postupně jsem si ale začala všímat změn, které mě zneklidňovaly. Snažila jsem se však být tolerantní, protože si dobře pamatuji, co mi vyprávěla moje maminka o mém pubertálním randění. Jenže teď jsem to prožívala z druhé strany a nečekaně mě to zasáhlo.
Klára odložila své oblíbené barevné šaty. Svou hezkou, zdravou postavu najednou začala skrývat pod volné, tmavé mikiny. To bych ještě přešla. Když jsem ji ale sledovala, jak se stále častěji prohlíží v zrcadle s kritickým výrazem, bylo mi úzko. „Mami, podívej se na ten hnus. Jsem samý špek. S tím musím něco udělat,“ řekla mi jednou u večeře a odsunula téměř plný talíř.
„Klárko, jsi přece nádherná holka,“ snažila jsem se ji podpořit. „Vůbec nechápu, kde jsi na takový nesmysl přišla.“
Jenže ona se na mě skoro ani nepodívala. „Martin říká, že kdybych trochu shodila, byla bych ještě hezčí,“ zašeptala. V tu chvíli mi ztuhla krev v žilách. Jak si ten kluk vůbec dovoluje něco takového říkat mé dceři? A uvědomuje si, co může takovými řečmi způsobit?
Klára vzala jeho slova smrtelně vážně. Začala jíst stále méně. Vyřadila pečivo, pak sladkosti a nakonec i běžná jídla. Snažila jsem se jí jídlo nabízet, ale vždycky se vymluvila: „Nemám hlad. Měla jsem ve škole velký oběd.“ Tušila jsem ale, že lže, a že do školní jídelny vůbec nechodí. Začala jsem propadat panice. „Klárko, tohle přece není v pořádku. Musíš jíst! Jsi ve vývinu, tvoje tělo to potřebuje. Chceš skončit s anorexií?“
„Já jen nechci být tlustá,“ rozkřičela se. „Ty mi vůbec nerozumíš!“ práskla dveřmi a utekla do svého pokoje.
Bylo mi jasné, kdo za touhle změnou stojí. Ten kluk, kterého jsem viděla sotva jednou, ale který má na mou dceru zničující vliv. Rozhodla jsem se jednat, než bude pozdě.
Počkala jsem si na něj po vyučování. „Martine, potřebuju s tebou mluvit.“
Změřil si mě chladným pohledem. „O čem?“ zeptal se s hraným nepochopením. Jeho arogantní postoj mě vytáčel, ale snažila jsem se zůstat klidná.
„O Kláře. Nelíbí se mi, jak na ni působíš a co jí říkáš. Ona kvůli tobě přestala jíst. Víš vůbec, jak moc jí tím ubližuješ?“
Jen se posměšně zasmál. „Já jí nic neříkám, to si vymýšlíte. Jen jsem poznamenal, že pohyb ještě nikomu neuškodil. Co s tím udělá, je její věc.“
Chtěla jsem mu vmést do tváře, že je obyčejný manipulátor, ale věděla jsem, že to k ničemu nepovede. Uraženě odkráčel ke svým kamarádům a já tam zůstala stát jako opařená, plná bezmocného vzteku.
Situace se ale ještě zhoršila. Klára se o našem rozhovoru dozvěděla a byla nepříčetná, že se jí pletu do života. Marně jsem se jí snažila vysvětlit své obavy. Láska k Martinovi je pro ni vším a já jsem v jejích očích jen hysterická matka, která jejich vztahu nepřeje.
Doma teď máme tichou domácnost a já jsem v koncích. Nemohu se přece jen dívat, jak se mi dcera ztrácí před očima. Zároveň se bojím, že ji svým tlakem ztratím úplně. Každý den usínám s myšlenkou, jak jí otevřít oči dřív, než bude příliš pozdě. A jak jí dokázat, že si zaslouží někoho, kdo ji bude milovat takovou, jaká doopravdy je.
Příběh Heleny je bolestně pravdivý.V pubertě se totiž potkávají tři silné faktory: křehké sebevědomí, první láska a obrovská potřeba být přijatá. A právě v tomhle citlivém období mohou i zdánlivě „nevinné“ poznámky o vzhledu napáchat hluboké škody.
Je důležité si říct jednu zásadní věc hned na začátku: problém tu není Klářina postava. Problém je vztah, ve kterém se láska míchá s tlakem, hodnocením a manipulací. V patnácti letech ještě dospívající dívka neumí oddělit „já“ od „my“. Když ji někdo, koho miluje, zpochybňuje, zpochybňuje tím celý její svět. A ona udělá cokoliv, aby si lásku udržela, i za cenu vlastního zdraví.
Helenina reakce je lidská, mateřská a pochopitelná. Strach o dítě často vede k přímému zásahu. Jenže právě tady narážíme na paradox dospívání: čím víc tlačíme, tím víc se dítě zavírá. Konfrontace s přítelem, byť vedená dobrým úmyslem, Kláru ještě víc postavila proti mámě. Ne proto, že by Helena neměla pravdu, ale proto, že Klára teď potřebuje mít pocit kontroly nad vlastním životem.
Co je teď ale důležité, Helena nesmí zůstat pasivní. Omezení jídla, strach z „tloušťky“, skrývání těla… to už jsou varovné signály, které nepatří do kategorie „pubertální rozmar“. Tady je na místě odborná pomoc. Ne jako trest, ale jako opora. Ideálně formou rozhovoru s psychologem, který Kláře nabídne bezpečný prostor, bez moralizování, bez hodnocení.
Pro Helenu teď platí jedno: zachovat vztah s dcerou. Méně přesvědčovat, více naslouchat. Méně argumentů, více empatie. Věty typu: „Vidím, že se trápíš“, „Mám o tebe strach, protože tě miluju“, fungují lépe než výčitky a varování. A také je důležité pojmenovat a nastavit hranice - láska nikdy nesmí bolet, ponižovat ani nutit člověka ničit sám sebe.
A pro ostatní mámy, které tenhle příběh čtou: pokud máte pocit, že se vaše dítě „ztrácí“, nečekejte, až to přejde samo. Intuice rodiče bývá překvapivě přesná. První láska má být krásná zkušenost, ne lekce sebezapření. A zdravý vztah nikdy nezačíná tím, že se někdo přestane mít rád.
Mgr. Jana Řehulková, MBA, vztahová poradkyně, certifikovaná koučka a lektorka komunikačních dovedností.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent
Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent