Klára (30): Rodiče mi celý život ničili život hádkami. Teď se na stará kolena zase dali dohromady a čekají, že budu jásat

Celé dospívání jsem poslouchala, jaký je otec darebák a jak je matka nesnesitelná. Když se situace konečně na pár let uklidnila, dají se znovu dohromady a očekávají, že budu nadšením bez sebe. Pro mě už ale dávno rodina nejsme.

Pavlína (36): Místo naší budoucnosti přítel řeší rozmary bývalé ženy. Když jsem mu to vyčetla, udělal ze mě hysterku

Máma najednou zářila jako snad nikdy

Když mě matka přijela navštívit, působila jako někdo úplně jiný. Přinesla květiny a zákusky, byla elegantně oblečená a na tváři měla tajemný úsměv. Obvykle přitom vpadne do dveří s tím, že je ve spěchu, a pak si u kávy stěžuje na práci nebo probírá své známé. „Mami, co se děje?“ zeptala jsem se jí zvědavě. Bylo na ní vidět, že jen čeká na příležitost, aby se mi mohla se vším svěřit.

„Dobře, něco ti řeknu, ale nech mě nejdřív domluvit,“ spustila a pak mi začala zdlouhavě líčit, že v tom je muž. Po letech se prý sešla s tátou na večeři, dali se do řeči a přeskočila jiskra. Od té chvíle se vídají každý den a jsou zamilovaní jako na začátku. Nepřerušovala jsem ji, protože jsem zůstala naprosto beze slov. Vůbec jsem netušila, jak mám na takovou novinu reagovat.

„Já vím, je to šok,“ připustila máma, ale já jen zavrtěla hlavou. Nebyl to šok, připadalo mi to spíš trapné a ubohé. Dva stárnoucí lidé, kteří si na stará kolena k sobě zase našli cestu, protože na sebe nejspíš zbyli. A já z toho mám být šťastná? Jako by úplně zapomněla, jak příšerné to bylo před rozvodem. Mnohem horší to ale bylo po něm, zničilo mi to celé dospívání. Na něco takového nelze jen tak zapomenout a popřát těm dvěma hodně štěstí.

Petr (27): Máma po padesátce chytila druhou pubertu. Když začala na baru balit mého kamaráda, musel jsem utéct

V dětství hádky, v pubertě pomluvy

Pokud jde o mé dětství, nepamatuji si jediné klidné období. Rodiče na sebe křičeli, kam až mi paměť sahá. Otec si neustále balil kufry a odcházel, aby se za pár dní zase vrátil a všechno začalo nanovo. Když se konečně rozvedli, začalo pro mě pendlování mezi dvěma domovy plné výčitek. Matka nemohla vystát, že mi otec dopřával všechno, na co jsem si vzpomněla.

U něj jsem měla psa, nový počítač a nakonec i bazén na zahradě. Máma ho za mými zády jen pomlouvala a v mých patnácti letech mi o něm řekla věci, které dcera o svém otci nikdy slyšet nemá. Táta o ní také nemluvil hezky a já sloužila jako prostředník, přes kterého si posílali vzkazy a vyřizovali účty. Běda mi, kdybych dala najevo sympatie k jednomu z nich.

Po čase se to naštěstí uklidnilo, i když mě to stálo několik návštěv u psychologa. Otec si založil novou rodinu, matka vystřídala pár partnerů a stala se z ní trochu zahořklá žena. Pak si ale našla novou práci, zamilovala se do koní a veškerý volný čas trávila na farmě. Táta se mezitím podruhé rozvedl a už to nebyl ten sebevědomý muž jako dřív. Začal být nostalgický a často vzpomínal na minulost.

Karolína (30): Dokonalé manželství mých rodičů byla jen iluze. Tátův odchod k sousedce mi ale paradoxně zachránil vztah

Nehodlám s nimi tu hru hrát

Připouštím, že si každý může projít nějakou změnou a životní lekcí. Možná byli moji rodiče kdysi příliš mladí a dnes by se chovali jinak. Já tu ale nejsem od toho, abych se po všech těch letech znovu přizpůsobovala jejich rozmarům. Nikdo navíc neví, jak jejich obnovený vztah nakonec dopadne.

Nechci znovu prožívat trauma z jejich odloučení a snášet všechny následky. Proto jsem odmítla jejich pozvání na společnou „rodinnou“ večeři. A jestli se ti dva chtějí, jak tvrdí, znovu vzít, nemám v plánu jít ani na svatbu. Matka je z mého postoje zklamaná a nerozumí tomu. Já se s ní ale nehodlám hádat a kazit jí radost.

Adéla (47): Myslela jsem, že táta má milenku, ale on jen utíkal před nesamostatnou matkou. Teď dělám služku já

Názor vztahového odborníka

Pro rodiče může být návrat k sobě novým začátkem, pro Kláru však otevírá minulost, od které si konečně získala odstup. Zatímco oni prožívají zamilovanost, ona si pamatuje hádky, odchody a situace, kdy nesměla mít ráda jednoho rodiče, aniž tím druhého zraňovala. Její rozpaky proto nelze jednoduše chápat jako nepřejícnost. Mohou v sobě nést bolest i nedůvěru: Jak má nyní přijmout jejich blízkost po letech, kdy ji oba přesvědčovali, jak nesnesitelný je ten druhý?

Klára byla jako dítě vtahována do partnerského konfliktu, který jí nepřísluší. Místo možnosti opřít se o rodiče musela zvažovat, co před kým smí říct a ke komu se může přiklonit. Je pochopitelné, že se nyní obává dalšího přizpůsobování jejich vztahu. Možná potřebuje především slyšet: „Víme, že jsme ti tehdy ublížili. Nečekáme, že naše současná radost smaže tvoji zkušenost.“

Rodiče mají právo svůj vztah obnovit a Klára má právo jejich nadšení nesdílet. Nemusí jít na společnou večeři ani předstírat rodinnou blízkost, kterou necítí. Zároveň si může nechat prostor, aby svůj postoj časem přehodnotila podle toho, jak se bude jejich vztah vyvíjet. Důvěru může podpořit jejich schopnost respektovat její hranice, uznat minulost a ponechat si odpovědnost za vlastní partnerství.

Označení jejich návratu za „trapný“ může Kláře pomáhat držet si odstup od něčeho, co ji stále zasahuje. Pro vzájemné porozumění by ale mohlo být užitečnější pojmenovat právě to zranitelné místo: „Váš návrat ve mně probouzí bolestné vzpomínky. Potřebuji čas a jistotu, že mě znovu nebudete zatahovat do svých sporů.“ Může tak chránit sebe a současně ponechat rodičům odpovědnost za to, jak se svým vztahem naloží.

Mgr. Zuzana Steigerwaldová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy, která se snaží usnadnit pomocí technologií cestu ke kvalitní psychoterapii každému, kdo o ni projeví zájem. A to prostřednictvím certifikovaných odborníků s terapeutickým výcvikem. Více informací zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].