Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Říká se, že rodinu si nevyberete. Já se o to ale pokusila. Sama jsem pořádnou rodinu nezažila, a věřila jsem, že když se vdám, získám v rodině svého muže to, co mi celý život chybělo. Bohužel jsem se spletla.
S Tomášem už nejsme spolu pět let. Když jsme se brali, nikdy by mě nenapadlo, jak katastrofálně naše manželství skončí. Jediné, čeho nelituji, jsou naše dvě úžasné děti, Anička a Honzík.
Můj bývalý muž nebyl pro rodinný život stvořený
Než jsem si uvědomila, že Tomáš není partner, se kterým bych měla strávit zbytek života, bylo už pozdě. Jeho svět se točil kolem kamarádů, sportu a večerů v hospodě. Já se starala o domácnost a děti, ale on chtěl dál žít jako svobodný mládenec bez jakékoli zodpovědnosti.
Nechápu, jak jsem jeho povahu mohla tak dlouho přehlížet, ale zamilovanost je slepá. Jednoho dne mi ale došla trpělivost a podala jsem žádost o rozvod. Tomáše to ani nepřekvapilo, myslím, že si vlastně oddechl, že se nás zbavil.
Bývalá tchyně vnoučata zbožňuje, ale jen po svém
O děti se Tomáš nikdy moc nezajímal. Musela jsem ho skoro přemlouvat, aby je viděl aspoň jednou za měsíc. Zato jeho matka, moje bývalá tchyně, to má přesně naopak. Vnoučata se pro ni stala smyslem života. Od narození byla až nepříjemně aktivní. Chtěla neustále pomáhat, vozit kočárek a nejraději by si je brala na celé víkendy.
To by mi možná nevadilo, kdyby mi malou Aničku nervala z náručí už v jejím prvním roce s tím, že si mám odpočinout. Její výchovné metody mi navíc vůbec nesedí. Dětem všechno povolí, na co si ukážou, to dostanou. Stačí jedno kňouknutí a babička skáče, jak pískají.
Tchyně si vnoučata nárokuje, ale moje pravidla ignoruje
Mnohokrát jsem ji žádala, aby to nedělala, ale je to zbytečné. „Vždyť jsou to taková zlatíčka, jak bych jim mohla něco odepřít,“ zní její obvyklá odpověď. Rezignovala bych na to, ale situace se zhoršila. Když se Tomáš přestal o děti zajímat úplně, tchyně jeho roli převzala. Chce je mít u sebe skoro pořád, ideálně každý druhý víkend a ještě přes týden.
Tvrdí, že na to má jako babička právo. Často nevím, co dělat.Její výchova je mi proti srsti. Učí je zlozvykům, které se je pak snažím odnaučit, a kupuje si je dárky a sladkostmi. Vedle ní pak vypadám jako přísná matka, která jim nic nedopřeje. Děti už to vnímají, k babičce se těší a na mě se zlobí. Jsem z toho zoufalá a žádná domluva s ní nefunguje.
Názor vztahové odbornice
Tento příběh je o velmi nešťastně nastavených hranicích, které se postupně obrátily proti Kláře. V situaci, kdy otec dětí z jejich života prakticky zmizel, vzniklo prázdné místo, které zaplnila bývalá tchyně. Po svém, bez respektu k roli matky a bez ochoty přijmout, že její místo v rodině má jasné hranice.
Klára se ocitla v obtížné pozici samoživitelky, která nese každodenní odpovědnost za výchovu, pravidla i důsledky. Babička naopak vstupuje do vztahu s dětmi bez této zátěže. Může si dovolit být štědrá, benevolentní a zábavná, protože nenese následky. Právě tady vzniká nebezpečná nerovnováha - děti velmi rychle vycítí, kde je méně hranic a více odměn, a přirozeně tíhnou tam, kde je to příjemnější.
Problém ale není v tom, že by babička děti milovala příliš. Potíž je v tom, že svou lásku staví nad autoritu matky. Ignoruje její pravidla, zlehčuje je a nepřímo Kláru staví do role té přísné a špatné. Tím ale neubližuje jen jí, ale dlouhodobě tím mate samotné děti. Ty se ocitají mezi dvěma protichůdnými světy a učí se, že pravidla nejsou závazná, pokud existuje někdo, kdo je obejde.
Klářina bezmoc je pochopitelná. Není snadné čelit někomu, kdo se zaštiťuje láskou k vnoučatům a argumentem „já to myslím dobře“. Jenže dobrý úmysl nestačí. Výchova bez hranic není laskavost, zvlášť pokud tím dochází k podkopávání autority rodiče.
Zodpovědnost za nastavení pravidel leží na Kláře - a má na to plné právo. Pokud babička chce být součástí života vnoučat, musí respektovat, že není jejich rodičem. Jinak se situace bude dál vyhrocovat a největší zmatek i ztrátu jistoty si odnesou děti. Respekt k rodičům je jednoznačně základní podmínkou zdravých rodinných vztahů.
Pavlína Šalamounová, vztahová mentorka, vede individuální online rozhovory se ženami, které chtějí lépe porozumět sobě, svým vztahům a tomu, co v životě skutečně potřebují. Pomáhá jim ujasnit si hranice i jejich osobní rozhodnutí.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
