Kristýna (64): Pronajali jsme byt slušně se tvářícím studentům. Po půl roce jsme v něm našli jen hromady odpadků a zničený nábytek

Celý život jsme s manželem Tadeášem těžce pracovali a snili o malé chatičce se zahrádkou na venkově. Když jsem po sestřenici zdědila dvoupokojový byt v dobré čtvrti, věřili jsme, že se na nás konečně usmálo štěstí. Rozhodli jsme se nemovitost zrekonstruovat a pronajmout, abychom z výnosu financovali náš sen.

Na inzerát se ozvali tři studenti druhého ročníku. Vystupovali neuvěřitelně slušně a ujišťovali nás, že hledají klidné místo ke studiu. „Budeme se o všechno starat jako o vlastní,“ tvrdili nám. Působili jako ideální kandidáti, a tak jsme podepsali smlouvu, vybrali kauci a s úlevou jim předali klíče.

Petr (55): Nabídli jsme synovi a snaše domov. Teď sleduji, jak se nám rodina hroutí před očima

První signály jsem ignorovala

První tři měsíce probíhalo vše bez problémů a nájem chodil včas. Nepokoj vyvolal až telefonát od starší sousedky Zdeňky, která si stěžovala na nepořádek na chodbě a noční hluk. Chlapce jsem však před ní bránila s tím, že jsou mladí a mají právo se bavit, a manžel souhlasil, že dokud platí, neměli bychom být přísní.

Když jsem studentům zavolala, velmi se omlouvali, vymlouvali se na náročné zkouškové období a slíbili nápravu. Ráda jsem jim věřila.

Dana (67): Pronajala jsem pokoj mladé studentce, abych si přivydělala k důchodu. Zničila mi byt a udělala mi ostudu před sousedy

Jeli jsme tam bez ohlášení

Po půl roce však nájem nepřišel. Po dvou týdnech marného čekání a neustálého volání byla jejich telefonní čísla nedostupná. Od sousedky jsme se navíc dozvěděli, že je už několik dní neviděla a z bytu vychází zvláštní zápach.

Vydali jsme se tam s náhradním klíčem bez ohlášení. Už na schodišti domu byl cítit nepříjemný zatuchlý pach. Ruce se mi třásly tak moc, že dveře musel odemknout manžel.

Šárka (29): Pronajala jsem krátkodobě svůj byt. Po návratu domů jsem se ale nemohla dostat dovnitř a čekalo mě peklo

Byt byl v ruinách

Jakmile dveře povolily, zasáhla nás vlna zápachu zkaženého jídla a plísně. Parkety, na které byl manžel tak pyšný, byly zničené a zduřelé vlivem vlhkosti. Stěny pokrývaly temné skvrny a špína. V kuchyni visela dvířka linek na poškozených pantech, pracovní deska byla rozsekaná nožem a ve dřezu se vršilo plesnivé nádobí.

Roztrhaná pohovka v obýváku byla plná lepkavých skvrn, všude ležely hromady odpadků a v koupelně bylo rozbité zrcadlo. Ti kultivovaní chlapci zanechali spoušť, nechali na stole klíče a zmizeli.

Marek (39): Manželka zjistila, že byt na pronájem využívám s milenkou. Ještě ten den požádala o rozvod

Hořká lekce na stará kolena

Nezmohla jsem se na nic než na pláč a manžel mě jen tiše objal. „Dáme to zase do pořádku,“ konejšil mě tichým hlasem. Vybraná kauce bohužel nestačila ani na odvoz zničeného nábytku a odpadu. Kontakty uvedené ve smlouvě vedly jen k příbuzným, kteří s nimi už léta se nestýkali.

Náš sen o chatičce se rozplynul. Byt jsme nakonec vlastními silami dlouhé měsíce opravovali. Dnes už je znovu pronajatý, tentokrát prověřenému páru a přes notáře, ale byla to pro nás velmi hořká zkušenost.

Dorota (38): Společné bydlení s tchyní už nikdy. Raději budu nadosmrti splácet hypotéku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].