Ester (37): Na hřbitově mě sledoval tajemný muž v uniformě. Švagr mi prozradil, o koho šlo

Už jsem za svůj život slyšela a četla mnoho strašidelných příběhů. Někdy jsem si přála něco takového zažít na vlastní kůži. Přála jsem si to tak moc, až se mi to jednoho dne splnilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Saša (19): Neuctivé chování na hřbitově se nám krutě vymstilo. Nejvíc to odnesl kamarád Ondra

Zavítali jsme na hřbitov leteckých pilotů

Stalo se to před lety na dovolené s manželem. Zamířili jsme do severních Čech. Byla jsem domluvená se sestrou a její rodinou, že se tam setkáme. Její manžel Luboš je milovníkem letecké historie. Měl nutkavou potřebu nám ukázat jeden menší hřbitov. V jeho blízkosti kdysi Němci sestřelili americké bombardéry.

Luboš měl o místě hodně nastudováno, takže nám o zdejších událostech nadšeně vyprávěl. ,,Americká posádka byla sestřelena a následně pohřbena právě na tomto místě,“ ukazoval směrem k hřbitovu. ,,Pojďme se podívat,“ vyzval nás.

Mně začalo bít srdce na poplach, protože mám taková místa ráda, tak zvláštně mě přitahují. Luboše napadlo, že bychom si mohli zkrátit cestu a přeskočit hřbitovní zeď. Všichni souhlasili, jen mně se to nezdálo. Přišlo mi to neuctivé, a tak jsem na hřbitov vstoupila bránou.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludvík (31): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Díky jejím schopnostem jsem zase dostal chuť žít

Viděla jsem zesnulého pilota

Zbytek rodiny byl na opačném konci. Vydala jsem se tedy za nimi. Po pár krocích se mě zmocnil pocit, jako bych měla někoho za zády a ten někdo se na mě upřeně díval. Opakovala jsem si: ,,Hlavně se neotáčej.“ Po chvilce mi to ale nedalo a ohlédla jsem se za sebe. Stál tam muž opřený o hřbitovní zídku. Zpříma se mi díval do očí.

Byl oblečený v zakrvácené letecké kombinéze a měl smutný výraz. Možná jsem měla vzít nohy na ramena a utíkat za ostatními. Já to ale neudělala. Necítila jsem strach. Naopak. Udělala jsem dva kroky vpřed. Muž dál jen stál a díval se na mě. Jeho smutné oči mě rozbrečely.

Neměla jsem ponětí o tom, jak dlouho proti sobě stojíme. V jednu chvíli zajel rukou do kapsy a chtěl z ní něco vytáhnout. Vtom na mě zavolala moje sestra, abych šla za nimi. V rychlosti jsem otočila hlavu. Když jsem se ohlédla zpět, muž už tam nebyl. Na místě ale po něm zůstaly stopy od bot.

Mohlo by Vás zajímat:

Tadeáš (27): Na tu noc nikdy nezapomenu. Na hřbitově jsem omylem vyfotil něco, z čeho mi běhá mráz po zádech

Mimořádné setkání mi dalo naději

,,No to mě podrž,“ zamumlala jsem a vzala hlínu do ruky. ,,Co tady vyvádíš?“ ťukla do mě sestra. ,,Já, já jsem něco viděla,“ začala jsem koktat. Přistoupil ke mně zbytek rodiny. ,,A tady je pohřben jeden z amerických pilotů. Jeden z nejlepších,“ vysvětlovat Luboš a mně došlo, koho jsem viděla.

Ostatní pokračovali v prohlídce, já ale ještě chvíli klečela na zemi a přemítala, proč jsem toho pilota viděla. Chtěl mi něco říct? Nebo se zjevil jen tak? Odpověď nikdy nedostanu a vlastně na tom nezáleží. Konečně jsem zažila jedno z těch mimořádných setkáních, které mi pootevřelo dvířka k pravdě o tom, že duše zemřelých dále přežívají.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (31): Sestra mi chtěla ukázat přízrak, který řádí u nich na hřbitově. Prvotní zklamání se změnilo v děs

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.