Pohřbení zaživa je hrozná smrt: Poznávacím znamením jsou rozdrásané prsty a zkroucené tělo

Strachu z předčasného pohřbu se říká tafefobie.
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Strach z předčasného pohřbu panoval mezi lidmi hlavně v 18. a 19. století. Díky tomu vznikly takzvané bezpečnostní rakve.Z pohřbení zaživa se ale stala i oblíbená mučící metoda. Poslední možnost změnit názor. Anna Utenhoven byla zaživa 17. července 1597 pohřbena za svou víru (novokřtěnectví). Ale ani tehdy neodvolala to, čemu po celou dobu věřila. Historie pozná i v jistém smyslu lásku až za hrob. Žena je zaživa pohřbena se svým mužem.+ 1 fotka+ 2 fotky

Strach z pohřbení zaživa, tedy tafefobie, patří k těm nejhorším. Představte si, že se probudíte v rakvi. Nad vámi je několikametrová vrstva hlíny, takže není možné dostat se ven. Křičíte, ale nikdo vás neslyší. Lapáte po dechu, zatímco vše okolo začíná tmavnout. Tentokrát už navždy.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 19. 05. 2021 16:30

Strachu z pohřbení zaživa říkáme tafefobie. Balzamování nebylo kdysi běžnou praxí, o pořádných lékařských znalostech ani nemluvě. V minulosti proto někdy docházelo ke strašnému omylu, kdy byl člověk nedopatřením považován za mrtvého. To pochopitelně vyvolávalo strach a obavy. A není divu. Příběhy zaživa pohřbených ubožáků jsou děsivé.

Smrtelná agónie předčasného pohřbu

První historicky nejznámější osobou, jenž se stala obětí předčasného pohřbu, byl skotský filozof John Duns Scotus, který zemřel v roce 1308. Když po nějakém čase otevřeli jeho hrob, zjistili, že se do poloviny těla dokázal vysoukat z rakve ven. Prsty měl odřené do krve, neboť se snažil freneticky dostat na svobodu. Krvavé prsty a tělo zkroucené ve smrtelné agónii se poté staly poznávacím znakem předčasných pohřbů.

Předčasný pohřeb se stal také druhem rozsudku smrti, ale mohlo jít i o dobrovolnou oběť. V 6. století se nechal na skotském ostrově Iona zaživa pohřbít mnich Oran. To mělo zajistit hladkou a rychlou stavbu nového kostela. Když byla rakev s mnichem znovu vykopána, našli jej uvnitř polomrtvého. Sotva se trochu probral, začal prohlašovat, že neexistuje nebe ani peklo. Tato pro církev nevhodná informace utvrdila hodnostáře v tom, že je třeba Orana pohřbít znovu, ale tentokrát bez možnosti opětovného vykopání.

Bezpečnostní rakve pro nemrtvé

V 18. a 19. století vznikla řada takzvaných bezpečnostních rakví. Aby ne, poptávka po nich byla obrovská. V roce 1791 byl britský pastor Robert Robinson pohřben v rakvi se skleněnou tabulí. Správce hřbitova tak mohl kontrolovat, zda je stále mrtev. Další truhla měla zase vzduchové trubky. K dispozici byly i klíče, kterými šlo otevřít kryptu zevnitř.

Na konci 18. století bylo možné koupit rakev se zvonkem, který byl umístěný nad zemí. Pomocí provázku mohl člověk začít zvonit a čekat, až jej přijde někdo vysvobodit. Vrcholem všeho je patent z 90. let minulého století. Rakev měla alarm, baterky i lékařské vybavení. Pak už jen stačilo počkat na dělníky.

Tři předčasné pohřby

Mary Norah Best, která žila v Kalkatě někdy v 17. století, se kvůli epidemii cholery měla dožít pouhých 17 let. V té době zrovna panovalo v Indii velmi horké počasí a rodina proto chtěla její tělo urychleně pohřbít. Po deseti letech byla rodinná krypta znovu otevřena, zemřel totiž Maryin bratr. Pozůstalým se však naskytl hrůzný pohled na rozbité víko rakve a dívčino zkroucené tělo. Jak k tomu došlo? Údajně ji měl otrávit lékař, který měl spadeno i na její matku. Kvůli paralyzujícím účinkům jedu ji tak mohl prohlásit za mrtvou, byť byl opak pravdou.

Virginia MacDonald bojovala s vleklou nemocí, které nakonec podlehla v roce 1851. Věčný klid našla na brooklinském hřbitově Greenwood. Její matka však trvala na tom, že nebyla mrtvá. Byla natolik neústupná, že si vymohla vykopání rakve. A skutečně. Tělo bylo v nepřirozené a zkroucené poloze. Virginia se v rakvi zadusila. Tato myšlenka pronásledovala její matku až do smrti.

Devatenáctiletý Angel Hays miloval nadevše svou motorku. V roce 1937 ale havaroval a hlavou narazil do zdi. Doktor nenahmatal žádný puls, a tak jej prohlásil za mrtvého. Angel měl natolik zdeformovanou tvář, že tělo rodičům ani neukázali. Jenže pojišťovně se něco nelíbilo, a tak o dva dny později požádala o exhumaci těla. Mladému muži prý stále slabě tlouklo srdce. Vstal tak doslova z mrtvých. Po uzdravení se stal televizní hvězdou a vynálezcem. Snad nepřekvapí, že šel na trh třeba s rakví, která měla domněle mrtvému pomoct s přežitím. Zemřel až 12. ledna 2008.

Zdroje informací:

Paranorms.com: Premature Burial: The Horror of Being Buried Alive

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články