Facebook
Instagram
Jaroslava nám zaslala svůj příběh o tom, jak se jednou ocitla ve správnou chvíli na správném místě. Jela na oslavu narozenin své matky, během cesty k ní si ale uvědomila, že dárek ve spěchu zapomněla doma. Rozhodla se, že se pro něj vrátí. Bylo to správné rozhodnutí, protože se jí tím podařilo zachránit lidský život. Co se stalo?
Bydlím téměř patnáct let v Praze. Moji rodiče zůstali žít na Moravě a jednou za čtrnáct dní za nimi jezdím. Teď měla mamka dokonce zrovna narozeniny, takže to krásně vyšlo. Měla jsem pro ni speciální dárek. Chtěla sérii knížek od jejího oblíbeného spisovatele. Skoro měsíc jsem je pracně sháněla a těšila se, až jí dárek předám.
Zapomenutý dárek
Chtěla jsem jet už v pátek večer, abych jí pomohla v sobotu oslavu připravit. Ráno před cestou do práce jsem si všechno zabalila, abych mohla vyrazit rovnou. Po pracovní době jsem sedla do auta a vyrazila směrem na Moravu.
Po Praze byla šílená kolona, vypadalo to na dlouhou cestu. Když jsem se konečně vymotala, uvědomila jsem si, že jsem dárek pro mamku nechala doma. Co teď? Můžu někde něco narychlo koupit, nebo se vrátím domů. Nebyla jsem ještě tak daleko, rozhodla jsem se, že se vrátím domů.
Když jsem vybíhala schodiště do osmého patra, dveře jednoho bytu byly otevřené. Nechtěla jsem se zdržovat, ale nedalo mi to. Zavolala jsem dovnitř, ale nikdo nereagoval. Měla jsem velmi zvláštní pocit, tak jsem vešla pomalu dovnitř do bytu.
Zachránila jsem sousedce život
Došla jsem do obýváku, kde jsem viděla ležet svoji sousedku, starší paní okolo sedmdesáti let. Ležela bezvládně na zemi, kolem hlavy byla krev. Hned jsem se k ní sklonila, puls jsem díky bohu nahmatala. Okamžitě jsem volala sanitku a nechala si poradit, jak mám postupovat. Záchranná služba přijela velmi rychle a podařilo se jim stav sousedky stabilizovat. Vypadalo to, že když přišla z nákupu, byla slabá, nezavřela ani dveře a upadla. Jak padala, hlavou se praštila o stůl.
Jeden z doktorů pronesl větu: ,, Tak to bylo za pět minut dvanáct.“ Polilo mě horko, protože nebýt toho, že jsem doma nechala dárek pro mamku, pravděpodobně by sousedka zemřela. Možná by ji našel někdo jiný, možná také ne. Jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Běžela jsem k sobě do bytu, vzala dárek a jela k rodičům. Až když jsem mamce popřála a dala jí dárek, vyprávěla jsem, co se mi den před tím stalo. Sousedka si pár dní poležela v nemocnici. Jakmile ji propustili, přišla mi poděkovat, že jsem jí zachránila život. Myslím si, že některé věci se dějí z určitých důvodů.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
