Luboš (31): Dal jsem se dohromady s bývalkou a přijal její dítě. Ona udělala něco otřesného

S Renatou jsem se seznámil, když mi bylo dvaadvacet. Bydlela ve stejné ulici jako já s rodiči, ale až teprve v tu dobu jsem ji začal vnímat jinak. Začali jsme spolu chodit a já byl přesvědčený, že už spolu zůstaneme. Jenže náš vztah se po dvou letech rozpadl. Těžce jsem to nesl. Myslel jsem si, že lepší holku nepotkám, dlouho po rozchodu jsem jí psal a chodil často kolem jejich domu, abych ji viděl. Ona ale neměla zájem.

Já si pak našel novou přítelkyni, se kterou jsem byl čtyři roky. Měl jsem ji rád a když otěhotněla, nadšeně jsem volal našim. Markéta ale mou radost zkazila, oznámila mi, že půjde na potrat a odchází ode mě. Tehdy to byla další rána a já byl dlouho sám.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanesa (31): Lidé si myslí, že jsem dítě štěstěny, a nemají mě za to rádi. Je za tím ale něco jiného

Znovu jsme se setkali

Pak jsem ale jednou odpoledne potkal na přehradě Renatu, jak veze kočárek. Dali jsme se do řeči a ona mi řekla, že to je její dcera Žanetka. Byly jí čtyři měsíce. Rozloučil jsem se s ní s větou, že jsem ji rád viděl a šel jsem. Večer mi přišla smska: „Ahoj Luboši, je to pořád tvoje číslo?“ Byla od Renaty. Druhý den jsme se sešli opět na přehradě a ona mi líčila, že se ještě před narozením malé rozvedla a je na ni teď sama. Táhlo mě to k ní, byla to moje velká láska a city k ní se opět probudily. Dítě pro mě nebylo překážkou, ba naopak.

Nastěhoval jsem si Renatu s Žanetkou k sobě a žili jsme jako rodina. Malá mě měla už od začátku ráda a já ji přijal za svou. Staral jsem se, uspával ji i přebaloval. Když nás potkali kamarádi, divili se, proč jsem jim neřekl, že mám dítě. Po necelém roce jsem ji požádal o ruku a měli jsme rychlou svatbu na radnici. Byl jsem konečně šťastný, s Renatou jsme patřili k sobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (34): Manžel mě nutil, abych dojídala zbytky. Nosila jsem je tajně psovi a on to zjistil

Pořád nevěřím tomu, co udělala

Těsně před Žanetčinými druhými narozeninami mi Renata oznámila, že musí na chvíli jet k matce a malou nechá u mě. Nebyl jsem na to připravený, ptal jsem se, jak dlouho bude pryč a Renata říkala, že týden, maximálně dva. Vybral jsem si v práci dovolenou a staral se o malou. Ze začátku psala několikrát denně, po týdnu to omezila, a nakonec se neozvala tři dny. Na její mámu jsem číslo neměl, a tak jsem čekal, kdy se ozve.

Ozvala se až poslední den mé dovolené, že jí to je líto, ale ještě nepřijede. Vrátila se k bývalému a mají v plánu to spolu zkusit znovu, jen se jim teď nehodí, aby měla u sebe malou. Nevěřil jsem svým uším. Moji rodiče z toho byli špatní, chtěli, abych zavolal na policii nebo sociálku, ale já to takto řešit nechtěl. Zůstal jsem s malou doma a beru ji už jako svou dceru, nechce se mi ji dávat pryč. Myslel jsem si ale, že budu mít úplnou rodinu. Renata čas od času napíše a já jí posílám fotky, jak malá vypadá. Pokaždé slibuje, že situaci hned vyřeší, tak jsem zvědavý, jak to celé dopadne.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (32): Po čtyřech letech máme najednou vztah na dálku. Jak tohle může skončit?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.