Jana (34): Manžel mě nutil, abych dojídala zbytky. Nosila jsem je tajně psovi a on to zjistil

Vždycky jsem měla štíhlou postavu, na základce se mi kvůli tomu smáli a říkali mi tyčko, na střední škole jsem naopak měla spoustu nápadníků. I když jím, kolik chci, nejsem schopna přibrat. Byla jsem s tím i u doktora, ale všechny testy byly v pořádku. Rozloučil se se mnou se slovy, že mám zkrátka rychlejší metabolismus a nemám to prý řešit.

Před šesti lety jsem poznala svého muže Jaromíra. Byli jsme oba podobné typy, rádi jsme chodili běhat, ale pak jsem nečekaně otěhotněla, tak jsme se vzali. Narodila se nám Beátka a dva roky po ní ještě syn Denis. U obou těhotenství jsem nabrala asi jen sedm kilo, skoro to na mně nebylo poznat, jen se mi zvětšila prsa. Jára si to pochvaloval, říkal, že vypadám trochu víc žensky.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (35): Myslím, že se do mě zamiloval můj osmnáctiletý synovec. Chová se velmi zvláštně

Přijala jsem to

Jenže po porodu jsem byla ještě hubenější než dřív. Měla jsem ale spoustu energie, chodila jsem na procházky s kočárkem a cítila se dobře. Druhý porod byl to samé, váha opět klesla níž. Járovi se to ale přestalo líbit. Říkal, že by byl rád, kdybych trochu nabrala, ale vysvětlovala jsem mu, že to prostě nejde. On byl ovšem přesvědčený, že když budu víc jíst a přestanu se hýbat, musí se to projevit.

Doslova mi zakázal běh a nutil mě jíst velké porce. Mně po tom ale bylo zle, nedokázala jsem jíst tolik, co on. Jak byly děti větší a jedly s námi, sebral jejich talíře a nutil mě dojídat zbytky. Hádali jsme se kvůli tomu milionkrát. Říkala jsem mu, že si nebudu ničit žaludek, ale on se ještě vytasil s tím, že jídlo stojí peníze a nebudeme ho vyhazovat. „Tak to dojez ty,“ vyhrkla jsem na něj, ale na to mi odvětil, že on na rozdíl ode mě tloustne a nemůže se přejídat. Já se snažila vařit menší porce, ale pokaždé něco zbylo a neexistovalo, že bych se s nimi nenajedla.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (37): Manželka přestala dbát na hygienu. Být vedle ní je peklo

Měla jsem plán

Nebavilo mě se před dětmi hádat, tak abych měla klid, dala jsem talíř na stranu s tím, že to dojím později. Jak šel Jára něco dělat, nacpala jsem to do sáčku a talíř dala do dřezu. Nemohla jsem to dát do koše, protože by si toho všiml, a tak jsem zbytky odnesla sousedce, jestli by je nechtěla pro psa. Děkovala a byla moc ráda, její pes jí prý úplně všechno. A já jí nosila každý den plný sáček.

Na Járu to psychicky zabíralo, protože když viděl, že je prázdný talíř, začal mi říkat, jak je znát, že se zakulacuji. Byl to holý nesmysl, ale když mu to dělalo dobře a doma byl klid, neměla jsem problém dál hrát tuhle hru. Jenže sousedka o tom nevěděla a když ho jednoho dne potkala, řekla mu, že Fidánkovi včera to kuřátko obzvlášť chutnalo. Jára prskal vzteky, že nosím naše jídlo nějakému čoklovi a doma jsme měli tichou domácnost. Od té doby mě ale do ničeho takového nenutil a já mu řekla, že se holt musí smířit s tím, že budu pořád tyčka.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (29): Kolega mě nalákal na nejžhavější noc v mém životě. Za tři vteřiny bylo po všem a on utekl

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.