Facebook
Instagram
Lucka nikdy nepotřebovala extra květiny a honosné dary. Byla zvyklá, že si útratu platila sama, a když měl její přítel Igor narozeniny, koupila mu to, co se mu líbilo, a nehleděla na cenu. O to víc ji překvapilo, když jí oznámil, že si k narozeninám může vybrat dárek do pětistovky. Lucka limit přesáhla a zbytek musela naštvaně platit ze svého.
Nikdy mě nezajímalo, kolik si moji partneři vydělávají. Samozřejmě by mi asi neimponovalo, kdyby byli zadluženi až po uši, ale peníze byly zkrátka to poslední, co jsem řešila.
Když jsem začala chodit s Igorem, už od začátku jsme to měli nastavené tak, že jsme si útratu v hospodě každý platil sám. Častěji se ale stávalo, že to před přáteli Igor velkoryse zaplatil za mě a já mu to pak dávala. Já toho nikdy moc nevypila, v mém případě se jednalo o částky do sto korun, ale nepotřebovala jsem, aby mezi námi byly nějaké nesrovnalosti.
Na cenu jsem nikdy nekoukala
Nikdy jsem od Igora nedostávala dárky jen tak a ačkoliv se kamarádky chlubily, jak dostávají kytky a maličkosti z lásky, mně stačilo, když jsme byli spolu. Když měl Igor narozeniny nebo byly Vánoce, neřešila jsem, kolik co stojí, pokud to samozřejmě nebyly desetitisíce, ale hodinky za pár tisíc nebo drahý parfém jsem mu prostě koupit chtěla. Ta radost za to stála.
Trochu mě ale překvapilo, když jsem měla narozeniny já a Igor prohlásil, že si můžu vybrat dárek do pětistovky. Byli jsme zrovna v hobby marketu a já spatřila super tavnou pistoli s příslušenstvím. Nadšeně jsem ji dala do košíku a těšila se, jak budu doma tvořit.
Musela jsem si to doplatit
Igor mě ovšem před kasou zastavil. „To ale není do pětistovky,“ podotkl a já zaraženě odpověděla, že má pravdu. „Je to o čtyřicet devět korun víc… tak já si to doplatím,“ navrhla jsem a upřímně jsem poprvé doufala, že to nebude řešit. Ale Igor to řešil. U kasy jsem mu dala padesát korun, zbylou korunu si nechal a dal mi dárek, že jako všechno nejlepší. Měla jsem totálně zkaženou náladu. Nesoutěžila jsem s ním, kdo komu dá dražší dárek, ale tohle bylo směšné.
Tavnou pistoli jsem hned večer zkusila a mám opravdu velkou radost, jen na náš vztah se už dívám jinak. Když jsme byli minule v hospodě, řekla jsem servírce, ať píše moji útratu na můj lístek, a přátelé se mohli potrhat smíchy. Igor se urazil, že jsem ho před nimi schválně shodila, ale já už na to nemám nervy. Neumím si představit, jak by vypadalo, kdybychom spolu začali bydlet, a zjišťovat to asi opravdu nebudu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
