Sandra (28): Z nejlepší kamarádky se ze dne na den stala osoba, se kterou si nevím rady

S kamarádkou Lenkou jsme se znaly skoro 12 let. Byla to vždy pohodová holka, která nikdy nezkazila žádnou legraci. Byla i dost společenská a člověk se s ní nenudil. Když jsme si obě našly kluka, stala se z ní snad ještě lepší kamarádka než před tím. Jako kdyby v ní dotyčný probudil její další skryté stránky.

Nevěra se sousedkou

Lenka chodila s Liborem asi tři roky. Už to vypadalo, že to bude ona, která z nás dvou jako první do toho praští a založí rodinu. Měla k tomu dobře našlápnuto. Libor ji na dovolené požádal o ruku. Chtěla se držet pověstného do roka a do dne, takže přípravy na svatbu začaly hned po jejich návratu. Bylo na ní vidět, jak si to užívá a moc se těší.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (41): Zapomněl jsem vyzvednout dítě. Partnerka pak udělala něco, co mě zdrtilo

Jeden brzký návrat z práce jí ale vše zničil. Nachytala Libora v jejich posteli se sousedkou z domu. Z minuty na minuty ho sbalila a vyhodila z bytu. Bylo po svatbě. Lenka byla dost zdrcená, její sen o rodinném životě s Liborem se zhroutil jako domeček z karet. Vnitřně ji to muselo dost ranit. Přestala se mnou cokoliv podnikat, byla stále dost smutná a neměla na nic náladu.

Nedalo se s ní být

Když jsem pořádala oslavu pro svého přítele, automaticky jsem počítala s tím, že přijde. Nechtělo se jí, ale povedlo se mi ji přemluvit, že to bude fajn a přijde na jiné myšlenky. Jenže jsem netušila, jak moc ji taková zkušenost změnila. Nestačila jsem se divit, kolik zlosti v sobě Lenka skrývá. Vše podle ní bylo špatně, moje kamarádky jsou nány, můj přítel je moc malý a ještě ke všemu moc upovídaný, dort málo sladký, víno moc kyselé.

Oslavu jsme si pokazit nenechali a já se rozhodla, že s ní zkusím promluvit někde, kde budeme jenom my dvě. Pozvala jsem ji na víno. Jenže ani to se nepovedlo. Lenka se dál utápěla v negativistickém bolestínství a žehrala na všechno a na všechny, tedy hlavně na chlapy. Byla jsem tak otrávená z jejího postoje, že jsem se vymluvila na bolení hlavy a šla domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (55): Můj syn nechce chodit do zaměstnání. Důvod se mi ale vůbec nelíbí

Budu se vdávat

I na mě došlo. Robert mě požádal o ruku. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli malou, jednoduchou svatbu, nic přehnaného, rozhodli jsme se vzít asi za tři měsíce.

Nemám žádné sourozence a odjakživa jsem si představovala, že za svědka mi půjde  právě Lenka. Teď se ale docela bojím ji o to požádat. Je veliká šance, že mi můj velký den zkazí svým postojem. To bych jí asi neodpustila.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.