Facebook
Instagram
Valérie s přítelem byli ve své partě označováni za ty, co nezkazí žádnou srandu a mají rádi výzvy. Jejich kamarádi, co se zrovna vrátili ze Spojených států, přivezli nápoj, který jim namíchal místní šaman. Dostali možnost, aby se napili jako první. Brali to spíše jako srandu. Situace se ale nečekaně vyhrotila a nastal boj o život. Co se jim po požití nápoje stalo?
S mým přítelem Richardem jsme pro každou špatnost. Rádi poznáváme nové věci a s tím spojené zážitky. Naši kamarádi to o nás vědí, takže nás rádi staví před všelijaké výzvy. Proto když se vrátili ze Spojených států, měli pro nás další takovou výzvu.
Zelený nápoj
Navštívili jakéhosi šamana, protože oni jsou zase ujetí na takové věci. Údajně si chtěli nechat pročistit svoje duše od negativních myšlenek. Jako poděkování za jejich důvěru jim namíchal nápoj. S jeho požitím se rozhodli počkat, až bude naše parta spolu. Nápoj byl namíchán z bylinek, jejich název nikdo nezná. Jako každou lichou sobotu jsme se sešli celá parta. Marie vytáhla z batohu nápoj a řekla: ,,Je to nápoj, který na každého může mít různé účinky.“ Jmenuje se ,,Nápoj těla.“ V duchu jsem se tomu smála. Na oko jsem se ale tvářila velmi zaujatě. Jako majitelé onoho nápoje určili, kdo se napije jako první. Vyhrála jsem to já s Richardem. Jako žena jsem měla právo na první doušek. Podala mi skleněnou lahvičku do ruky se slovy: ,,Napij se, drahá.“ Musím říct, že barva nápoje byla šílená. Vypadalo to jako žabinec, o tom, jak to smrdělo, raději mluvit nebudu.
Krůček od smrti
Měla jsem si trošku nalít do malého panáka a nevychutnávat, ale vypít najednou. Chutnalo to jako řasa s medem. Divné, ale dalo se to pozřít. Během několika minut, možná sekund jsem se začala cítit velmi zvláštně. Najednou jsem měla pocit, že nejsem ve svém těle. Vznášela jsem se nad svými kamarády, kteří začali panikařit. Šla mi pěna od pusy, zapadla mi víčka. Marie mi nemohla nahmatat puls. Měli problém, protože jsme to s Richardem vypili skoro stejně. Sotva jsem položila panáka na stůl, on vzal ten svůj a nápoj pozřel.
Za chvíli se vznášel se mnou. Nápoj na nás působil stejně. Opustili jsme svá těla a dalo by se říct, že jsme lítali po pokoji. Kamarádi nás nemohli oživit. Oba jsme se chtěli hrozně vrátit do svého těla, ale nešlo to. Tlačila jsem na svoji mysl, aby se k tělu vrátila. Nemám ponětí, kolik minut jsme takto byli odpojeni. Bylo mi líto kamarádů, kteří už volali sanitku. Marie velmi plakala, co to provedla. Strčila mi prst do krku a já začala zvracet. Najednou jsem je ze svého oblaku viděla rozmazaně. Vrátila jsem se zpět do těla. Začala jsem dýchat a pak hned zvracet.
Richard na tom byl podstatně hůř. Během toho dorazila sanitka, kdy ho lékaři dokázali oživit. Lékaři nás prohlédli a konstatovali, že jsme v pořádku. Neřekli jsme jim, co jsme vypili, stejně jsme to nevěděli a říct, že to je ,,Nápoj těla", možná by nás vzali rovnou někam do blázince.
Když odjeli, začali jsme ostatním vyprávět svůj stav. Žasli nad tím, že jsme se potkali s Richardem. Tvrdí, že jsme na sebe vnitřně napojeni. Marie si nápoj vystavila jako suvenýr. Já bych na to velmi ráda zapomněla.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
