Zdena (63): Můj muž asi přišel o rozum. Chce, abychom si naposledy vyhodili z kopýtka

Zdena (63): Můj muž asi přišel o rozum. Chce, abychom si naposledy vyhodili z kopýtka

Zdena se vdávala dvakrát v životě, s prvním mužem se rozvedla po dvaceti letech a po něm potkala Františka. Jejich vztah byl od začátku vášnivý, i když si ostatní ťukali na čelo, že se chovají jako puberťáci. To se samozřejmě s věkem uklidnilo, ale teď dostal František nápad.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 15. 07. 2020 16:30

Vdávala jsem se velmi mladá, bylo mi devatenáct let, když se narodil můj syn Honza. S prvním manželem jsme se vzali pod nátlakem rodičů, abychom byli oficiálně rodina a lidé si na nás neukazovali prsty. Manželství s Pepou bylo takové normální, já se hlavně starala o Honzu, protože byl velmi ukřičené dítě, a na Pepu mi nezbývala energie. Jak byl Honza větší a netrávil s námi tolik času, s Pepou jsme se ještě víc odcizili, a nakonec se rozvedli.

Probudil mě

Zhruba dva roky po rozvodu jsem se seznámila s Františkem a pak jsme se vzali. Byl také rozvedený, měl dvě dcery a velice se mi líbil. Myslela jsem, že se už nezamiluji, ale on byl jako čerstvý vítr. Připadala jsem si po tolika letech vyhaslá, ale on ve mně probudil novou vášeň. „Život po čtyřicítce teprve začíná,“ to bylo jeho heslo a měl pravdu. Užívali jsme si pořád, milovali jsme se i v lese, dívali se na lechtivé filmy a já si připadala jako puberťačka.

V práci jsem rozdávala úsměvy na všechny strany a kamarádka si všimla, že celá zářím. Když jsem jí řekla, že to je tím sexem, vyprskla smíchy. Myslela si, že žertuji, ale pak mi uvěřila a upřímně záviděla. Lidé na ulici se otáčeli, když mě držel za zadek a nám to bylo jedno. Samozřejmě, že po pár letech už to tak časté nebylo, vášeň jsme ale pořád neztratili. Po padesátce už se frekvence snížila výrazně. To ale ničemu nevadilo, nepotřebovali jsme to tolik, rozuměli jsme si samozřejmě i v ostatních věcech a hodně jsme cestovali.

Noví přátelé

Když jsme byli na poslední dovolené, potkali jsme v hotelu příjemný pár v našich letech. Byla s nimi neskutečná sranda, a navíc bydleli nedaleko od nás. Zbytek pobytu jsme trávili s nimi a stali se z nás přátelé. Jak jsme se vrátili domů, Franta dostal zničehonic chuť se pobavit a položil mě na postel. Trochu mě to překvapilo, ale nebránila jsem se, ba naopak.

Připomněli jsme si, že to pořád umíme, když v tom se mě zeptal, jestli bychom si naposledy nevyhodili z kopýtka. „Jako ještě jednou? Chceš dostat infarkt?“ smála jsem se. Ale jeho napadlo, že bychom zavolali Daně a Jiřímu, tomu páru z dovolené, a pozvali je k nám. Návštěva mi připadala jako skvělý nápad, ale on říkal, že mu nerozumím. Měl na mysli, abychom jim naznačili, že bychom si mohli vyhodit z kopýtka všichni společně.

Moc se mi to nepozdávalo, v životě jsem nic takového nezažila, navíc kdyby odmítli, tak bychom přišli o přátele. A hlavně by to v našem věku jeden z nás nemusel zvládnout. Franta se mě ale ptá několikrát do týdne a já to pořád zvažuji.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články