Paní Jiřina je už pár let vdova. Se svým zesnulým manželem strávila celý život a po jeho smrti se cítila velice osamělá. Jednou se k ní zaběhlo zatoulané koťátko a ona se rozhodla, že si ho nechá. To, co se poté stalo, vážně nečekala.
Celý život jsem žila po boku svého manžela Jaromíra. Bohužel před pár lety zemřel na infarkt a od té doby nebylo nic jako dřív. To, z čeho jsem vždycky měla radost, mě už nebavilo. Můj syn bydlel s vnoučaty na druhém konci republiky, a tak jsem celé dny trávila sama. Nebavilo mě chodit na procházky, nebavilo mě ani číst oblíbené knihy. Ani tu hudbu jsem si nepustila. Trávila jsem celý den u okna v tichu a čekala, kdy bude zase konec dne.

Helena (49): Manžel se pomátl, čistí náš byt od mrtvých duší kyvadlem (+AUDIO)
Osudný nákup
Jednou jsem se vydala na nákup a když jsem se vracela, před vchodem našeho domu stálo malé koťátko. Byla jsem unavená z nákupu, a tak jsem si ho nevšímala a šla domů. Později jsem se dívala z okna a to kotě se stále potulovalo před barákem. Šla jsem mu dát do misky trochu mléka. Hned ho vypilo a začalo se ke mně lísat. Odháněla jsem ho, ale nedalo se. Protože už začínala být tma, vzala jsem si ho k sobě domů.
Zachránilo mě
Úplně jsem ožila. Bylo příjemné se o někoho starat. A když mi usnulo na klíně, zatímco jsem na ně mluvila, cítila jsem se po dlouhé době konečně spokojená. Ráno jsem vstávala s chutí, hrála si s ním a byla plná energie. Za pár dní jsem si všimla, že na všech dveřích u každého domu je vylepený papír, že se ztratilo koťátko a majitelé prosí o pomoc při nalezení. Nevěděla jsem, co dělat. Už jsem si na ně zvykla, ale nepatřilo mi. Zavolala jsem tedy na uvedené číslo, a ještě ten den si klučina s tatínkem přijeli pro koťátko. A já byla smutná. Druhý den jsem opět zklamaně čekala, kdy bude zase večer.
Návštěva mi změnila život
Odpoledne někdo zazvonil. Za dveřmi stál pán tak v mém věku a slušně mě pozdravil: „Přeji krásný den, vážená paní. Nezlobte se, že vás obtěžuji“. Vyjeveně jsem na něj hleděla. Představil se jako František a sdělil mi, že včera si u mě jeho syn s vnukem vyzvedli ztracené koťátko. Pozvala jsem ho dál a uvařila kávu. Dali jsme se do řeči a po dlouhé době jsem si povídala s jiným mužem, který i přestože byl jen o pouhý rok starší než já, tak říkal, že jsem mladice. Bylo to zábavné. Nakonec jsme se domluvili se, že mě druhý den vyzvedne a půjdeme se projít do parku. Moc jsem se těšila. Přišel s kyticí a choval se šarmantně. Jeho žena byla jako mladá nemocná a on ovdověl velmi brzo. Od té doby se také s nikým nescházel, až do včerejška, kdy mu o mně řekl jeho syn.
Láska kvete v každém věku
Mohu vám říct, že jsem nečekala, že se ještě někdy usměji na jiného muže a budu mít opět ten hřejivý pocit. S Františkem vyrážíme na procházky každý den, pokaždé mi nabídne rámě. V našem věku je láska o jiných hodnotách. Třeba si spolu také pořídíme koťátko.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].