Facebook
Instagram
V rodině pana Zdeňka existuje nepříjemná kletba. Žádný muž se nedožije více než padesáti let. A je jedno, jak moc zdravě žije a dbá o sebe. Co za tím vězí?
Bude mi padesát, mám fajn manželku a dvě dcery, jsem v dobré formě a práce mě baví. Měl bych být spokojený, ale bohužel žiju v tom, že brzy zemřu...
Trápí mě rodinná kletba
Nevím, jak bych to měl vysvětlit co nejlépe. Zdá, že na mou rodinu doléhá prokletí. Chlapi u nás umírají po padesátce. A já mám už několik let strach, že mě čeká stejný osud jako mého otce, dědu a jeho bratra.
Když můj děda zemřel v pouhých padesáti letech na srdeční selhání, vypadalo to ještě jako náhoda. Jenže za dva roky ho následoval jeho mladší bratr. Rovněž v době, kdy se dožil padesátky. Jen pár týdnů po oslavě narozenin bylo najednou po něm. Nepil, nekouřil a vždy to byl všestranný sportovec.
Můj táta si z toho dělal legraci. Tvrdil, že když mu osud vyměřil jen padesát let života, tak by si je měl užít. Vím, že mámu podváděl, ale stejně se s ním nikdy nerozvedla. Pamatuju si, že oslava jeho padesátky byla rozpačitá, ale táta se ožral a do rána zpíval sprosté písničky. Do měsíce bylo po něm...
Kletba číhá také na mě
Všichni v rodině jsme věděli, že to už není náhoda. Tátův zdravotní stav byl v podstatě báječný, měl jen trochu nadváhu. Ale jinak nebylo jasné, proč ho postihlo selhání srdce. Od té doby žiju s tím, že jsem na řadě.
Snažil jsem se zjistit, co se děje a proč jsou všichni muži v naší rodině prokletí, ale nikam to nevedlo. Děda a jeho bratr se prý do něčeho namočili za války, ale nikdy o tom nemluvili. Asi to nebylo nic dobrého, protože děda měl noční můry a někdy vykřikoval i celou noc. Nikdo si však už nepamatoval, co křičel. A jeho brácha si ty dávné události vzal do hrobu.
Řadu let jsem se hrabal v různých archivech, ale bez uspokojivého výsledku. Rozhodl jsem se, že tomu budu čelit jinak než táta. Žil jsem zdravě, spořádaně a vyhýbal se stresu. Šlo mi o to, abych byl v co nejlepší formě. Můj doktor je už na prášky z toho, jak mu několikrát za týden volám a všechno s ním konzultuju.
Čekám na smrt
Za měsíc mi bude padesát. Oslavu chystám. Dlouho jsme se o tom s manželkou bavili a pokud jsou to moje poslední narozeniny, tak ať si je všichni pamatují. Nechci žádné truchlení, takže bude živá hudba, spousta jídla a dcery dokonce vybraly nějakého stand-up komika.
Na mě zatím doléhá fakt, že mám poslední měsíc a něco života. V práci jsem si vzal neplacené volno, chodím na zahradu a do přírody, ale na jiné myšlenky jsem zatím nepřišel. Vždy myslím na to, co mě čeká. Jediná jakž takž pozitivní věc na tom je, že se mi narodily dvě dcery. Doufám, že tím kletba skončí...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
