Evka (29): Otec nám tvrdil, že je Satanovo dítě. Po rozvodu se nám na základě jeho kletby začaly dít divné věci

Od dětství mě, moji mamku i babičku něco pronásleduje. Dějí se nám divné věci. Celé to začalo v době, kdy se naši rozvedli. Otec, o kterém jsme tušily, že není zcela normální, prohlásil, že nám nepřeje nic dobrého, a doporučil nám, abychom se měly na pozoru.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarek (51): Partnerka se v noci budí a vzdychá, že se jí zmocnil ďábel. Mám o ni strach

Otec byl vždycky vyšinutý

On o sobě totiž celý život tvrdil, že je Satanovo dítě. Nenáviděl lidi a nenáviděl i mě. Klidně mi do očí řekl, že si moje narození nepřál. Byl přesvědčen, že ON je někdo. Je pravda, že něco s ním skutečně bylo jinak. Pamatuji si, jak jednou pracoval s kladivem a zničehonic se s ním praštil do kolene.

Netekla mu krev, nic, jen zvolal: ,,Podívej se, kdo já jsem! Se mnou si nezahrávej!“ Ještě víc mě vyděsilo, když si špendlíkem zajel hluboko pod nehet a nehnul přitom ani brvou. Skoro to vypadalo, jako by si to trýznění užíval. Když se matka rozhodla, že ho opustí, začalo nám hotové peklo.

,,Děláš chybu, že mě opouštíš. Takhle nikdy nebudeš silná jako já. Obracíš se ke mně zády. Budeš trpět. Ty a ta malá taky,“ zamumlal jakousi kletbu. Obě jsme se tehdy lekly. Po rozvodu se otec odstěhoval do nějaké chatrče v lese, kde žije dodnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřiška (63): Prsten nám ničil manželství. Byl prokletý, tak jsem se ho raději zbavila

Začaly se nám dít divné věci

Nám s matkou a babičkou se ulevilo. Myslely jsme si, že konečně můžeme žít v klidu. Jenže místo toho se nám začaly dít divné věci. Doma se samy od sebe přemisťovaly věci. Někdy za naší přítomnosti, jindy když jsme nebyly doma. Často jsme něco hledaly a našly to na místech, kam bychom to nikdy nedaly.

Náš pes se také začal chovat podezřele. Je podrážděný, často na nás vrčí. Jednou po mně dokonce vyjel. Nikdy předtím nic podobného neudělal. Často nám vypadává elektřina, poblikávají světla. Mně se zdají děsivé sny. Stále dokola se mi vrací ten, ve kterém umírám. Srazí mě v něm velké černé auto.

Už se kvůli tomu bojím spát. Přestávám to celé zvládat. V noci se nám otevírají vchodové dveře. Než k nim stihnu dojít, samy se zavřou. Babička si myslí, že v tom má nějakým způsobem prsty otec. Jednou ho prý zahlédla v okolí našeho domu. Rozhodla jsem se za ním zajít.

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (17): Od chvíle, kdy jsme s kamarádkou vyvolávaly duchy, se hodně změnila. Mám z ní strach

Pokoušela jsem se to ukončit

Z jeho domu šel strach. Samé temné a chladné místnosti. Všude jen svíčky, pentagramy. Moc dobře věděl, proč jsem za ním přišla. ,,Máš pořád možnost, aby ses dala na moji stranu. Můj pán tě k sobě vezme. Musíš se ale vzdát svého pozemského života,“ mluvil zcela z cesty. ,,Nevím, o čem mluvíš. Na žádnou tvoji stranu nejdu. Jen už nás nech být,“ řekla jsem a odešla.

Ještě dlouho po odchodu mi byla zima. Bohužel nás stále pronásledují podivné události. Babička třeba nemůže zničehonic dýchat a matce se zase často motá hlava. Obě to popisují jako stav, kdy je snad někdo ovládá. Nevím, na koho se obrátit, aby to skončilo. I když na pohádky o Satanovi nevěřím, bojím se. Doufám, že je to všechno jen nějaká bizarní souhra náhod.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (47): Po mozkové mrtvici slyším hlasy. Nevím, zdali je to dar, nebo prokletí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.