Míša (17): Od chvíle, kdy jsme s kamarádkou vyvolávaly duchy, se hodně změnila. Mám z ní strach

Ten, kdo nezkoušel v mládí vyvolávat duchy, jako by nebyl. I já jsem společně se svými dvěma kamarádkami něco takového zkoušela. Šlo spíše o zábavu, než o vidinu toho, že se to podaří. Vyvolávání duchů je adrenalin.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (23): Od chvíle, kdy jsem vyvolávala ducha mrtvé tetičky, se mi doma dějí divné věci

Vyvolávání duchů

Loni v létě jsme se my tři sešly u Kláry (17). Ona jako jediná žije v rodinném domě. Mají půdu, která je pro vyvolávání duchů správně tajemná. Já s Lucií (17) jsme braly Kláru jako takovou svoji vedoucí. Ona se vždy zajímala o spiritismus. Měla toho hodně načteno. Dokonce vlastnila i spiritistickou desku Ouija. Klára tyhle věci brala vážně.

Den, kdy jsme se u ní sešly, byl hodně zvláštní. Na nebi panovaly černé mraky. Jako kdyby slunce neexistovalo. Klára dala povel, abychom neotálely a začaly s tím, proč jsme se sešly. Sedly jsme si kolem kulatého stolu. Zapálily svíce a soustředily se. Já jsem vlastně ani nevěděla, koho budeme vyvolávat. Klára po mě sykla: „Koho přece. Toho nejmocnějšího. Ďábla." A znovu se soustředila.

Proběhl mi mráz po zádech, ale pořád jsem to brala jen jako hru. Klára začala ďábla vyvolávat. My s Luckou jsme jen opakovaly verše, které pronesla. Když jsme zaříkadlo dořekly, všechny svíce naráz zhasnuly. Pár minut panovalo hrobové ticho. Pak se z ničeho nic ozvala rána. Vedle domu udeřil blesk. Ani jsme se nevšimly, že je bouřka.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (24): Po smrti babičky jsme se pokusili vyvolat jejího ducha. Od té doby se v domě dějí zvláštní věci

Kamarádka propadla temnotě

Dlouho se nic nedělo, a tak jsme seanci ukončily. Ještě jsme od Kláry dostaly vynadáno. „Málo jste se soustředily, proto se to nepovedlo. Je to vaše vina!" vykřikla a v očích měla zlost. S Luckou jsme společně odešly z domu. Lucka se ještě otočila a povídá. „Nad domem lítá něco černého, co to je?" a prstem jezdila v mracích. „To nevím, ale nemám z toho dobrý pocit, raději jdeme," pronesla jsem a chytla kamarádku za ruku.

Zhruba za týden mi Klára napsala zprávu, že by se chtěla sejít a poklábosit. Sraz jsme si daly večer v parku. Když přišla, nestačila jsem se divit, jakou proměnou prošla. Své růžové šaty vyměnila za černé oblečení. Dokonce si obarvila vlasy na černo. Měla černou rtěnku, nehty také. Šel z ní strach. V obličeji byla pobledlá.

„Co se ti stalo?" zeptala jsem se po chvíli ticha. Usedly jsme na lavičku a Klára začala vést podivné řeči. „Smrt je jediné vysvobození. To bude ten pravý život, co myslíš?" řekla temným hlasem. „Co prosím? Já ti nerozumím," koktala jsem. Vytáhla cigaretu a zapálila si. Během toho jsem si všimla, že má na zápěstí jakýsi pentagram.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (42): Nachytala jsem své děti, jak vyvolávají duchy. Nikdy v životě jsem se tak nebála

Pokusila se o sebevraždu

Klára se chovala hrubě a pořád mluvila o smrti. Měla jsem pocit, jako kdyby byla v nějaké depresi. Když mě začala přemlouvat, abychom spáchaly společně sebevraždu, musela jsem jí dát facku. „Prober se. Co to říkáš?" spustila jsem na kamarádku. „To mi říká on. Chce mě k sobě. Jenže já to sama asi nedokážu. Potřebuji, abys mi pomohla,“ vypadla z ní šokující slova.

„K čemu?" zeptala jsem se. „Ke smrti přece. Ta nás všechny vysvobodí," řekla s nepřítomným výrazem. Nevěřila jsem tomu, co jsem právě slyšela. Odešla jsem beze slova domů. Klára zůstala sedět na lavičce. O měsíc později jsem se dozvěděla, že se pokusila o sebevraždu. Díky bohu se jí to nepodařilo. Nyní je v psychiatrické léčebně. Sbírám odvahu k tomu, abych jí navštívila. Obávám se totiž, že to má něco společného s naší seancí.

Mohlo by Vás zajímat:

Artur (18): Stal jsem se médiem a viděl něco neuvěřitelného. Teď už vím, že duchové existují

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.