Sandra (42): Nachytala jsem své děti, jak vyvolávají duchy. Nikdy v životě jsem se tak nebála

Sama jsem jednou byla dítě, takže vím, že se musí zkusit všechno. Moje děti Jakub (12) a Eliška (10) se většinou chovaly vzorně, takže nepotřebovaly větší kontrolu. Toho osudného dne ale zneužily mé důvěry.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (24): Po smrti babičky jsme se pokusili vyvolat jejího ducha. Od té doby se v domě dějí zvláštní věci

Zákaz na půdu

Na prázdniny jsme jezdili k mojí matce, měla sice starší, ale veliký dům. Děti to tam milovaly. Moje matka byla vždycky ta, co mi kazila výchovu. Nabádala děti k věcem, které jsem jim zakazovala. Možná to tak babičky dělat mají. Každopádně děti lákala stará půda, kam ode mě měly jasný zákaz chodit.

Moje matka jim to za mými zády dovolila. Já si potřebovala odjet něco zařídit a nechala jsem děti s ní. Ta jim dala zelenou a pustila je na půdu. Mezi s sebou si dali slib, že se to nesmím dozvědět, protože bych zuřila. Mé děti se hrabaly ve starých věcech a našly pomůcky na vyvolávání duchů.

Pustily se do díla. Přemýšlely, koho by mohly vyvolat. Kdysi vedle mé matky bydlela paní, kterou nikdo neměl rád. Byla velmi zlá a jedovatá na své okolí i na moji matku. Všem se nám svým způsobem ulevilo, když zemřela. Děti se rozhodly, že ji zkusí vyvolat. Netušily ale, že se jim to podaří.

Mohlo by Vás zajímat:

Evženie (29): Pořídila jsem si ve vetešnictví starý porcelánový set. Nestačím se divit jeho moci

Vyvolávaly duchy na půdě

Sedly si naproti sobě, zatemnily okna a položily si na zem vyvolávací desku. Ze sklenice si udělaly komunikátor na pokládání otázek. Daly ruce na sklenici a začaly s vyvoláváním duchů. Jaká slova přesně použily, to nevím. Položily první otázku. Zdali měla ráda jejich babičku.

Sklenice se pod jejich rukama začala hýbat po desce a odpověď byla NE. Lekly se, ale pokračovaly. Další otázka byla, jestli by někomu dokázala ublížit. Odpověď byla děsivá. Bylo to ANO. Zeptaly se jí, jestli už má nyní klid. Odpověď na desce značila, že NE. Neměly z toho dobrý pocit, tak se rozhodly, že to ukončí.

Babička je volala k obědu, tak se rychle zvedly, že poběží dolů. V tom jsem přijela já. Hned jsem se ptala, kde jsou děti. Matka mi řekla, že na půdě. Letěla jsem nahoru, abych jim pořádně vynadala. ,,Otevřete ty dveře,“ křičela jsem na ně, byly tam ale zamčené. ,,Mami, ale ono to nejde,“ křičela Eliška zoufale.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (25): Koupila jsem auto po zemřelém, mám pocit, že mě hlídá. Jednou mi dokonce zachránil život

Síla zlého ducha

Rvala jsem za kliku jak šílená. Za dveřmi byly moje děti a já se k nim nedokázala dostat. Slyšela jsem, jak se Eliška dusí, je lehký astmatik. ,,Jste v pořádku?“ křičela jsem bezmocně. Chvíli bylo ticho a já v tom strachu kopala do dveří. Ozval se Kuba, že Eliška nemohla popadnout dech, jako kdyby ji někdo škrtil. Přiběhla moje matka. ,,Mami, co tam dělají?“ plakala jsem.

,,Vyvolávaly duchy a asi se to zvrtlo,“ řekla. Máma už s tím zkušenost měla, takže jsme děti přes dveře museli uklidnit a říct jim, co mají dělat. Matka jim pomáhala s odvoláním ducha, aby se dostaly ven. Nebylo to lehké, byly velmi vyděšené. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale když klapla klika a já mohla otevřít, velmi se mi ulevilo. Eliška byla v šoku, měla strach, že umře, protože v jednu chvíli nemohla vůbec dýchat. Od té doby už na půdu nechodí. Matce se ale od té doby čas od času v domě dějí divné věci.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (24): Koupila jsem si v second handu džíny, které jsou snad prokleté. Když je mám na sobě, děje se něco zvláštního

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.