Lenka (35): Rodiče měli jasnou představu o mé budoucnosti. Když jsem se nechala vyhodit z gymplu, zatrhli mi vysokou

Vždy jsem byla bezproblémové dítě. V osmé třídě jsem vůbec netušila, čím chci v životě být. V jedné věci jsem ale měla jasno - nechci pracovat s dětmi.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (37): Psychopatická šéfová si mě vybrala jako svoji asistentku. Uštědřila jsem jí tvrdou školu života

Na gymnáziu jsem přestala stíhat učivo

„Budeš učitelka, první v rodině,“ přesvědčovali mě přesto rodiče. V jejich očích toto povolání mělo prestiž a podle nich jsem se na tuto pozici hodila. Necítila jsem to tak, ale jako hodné dítě jsem se podvolila a složila úspěšně přijímací zkoušky na gymnázium.

Byla jsem opakovaně několik měsíců nemocná a po návratu do školy nebyla schopná zameškané učivo dohnat. Rodiče doučování zaplatit nechtěli. Mezery ve vzdělání se prohlubovaly, špatných známek přibývalo a ze mě se stávala hromádka neštěstí. Neúspěch jsem neznala a špatně ho přijímala. Opakovaně jsem hledala pochopení u rodičů. „Ne, školu dokončíš,“ neměli pochopení.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (45): Dcera se nedostala na střední školu. Bojím se, že ji to životní zklamání poznamená

Nechala jsem se vyhodit a musela na brigádu

A najednou jsem našla řešení. Přestala jsem do školy chodit. Samozřejmě netrvalo dlouho a rodiče za to byli předvoláni do školy. Zakázali mi kamarády, po škole jsem musela hned domů a učit se. Moje prosby o přeřazení do jiné školy končily hádkou, mnohdy i fackou. Neuměla jsem situaci vyřešit, a tak jsem si řekla, že na gymnázium už chodit nebudu, nechám se vyhodit a bude to kdo s koho. Já, nebo rodiče. Dosáhla jsem svého a za trest jsem musela v 16 letech na pět měsíců na brigádu do fabriky jako dělník.

Nakonec jsem maturitu složila na ekonomické škole a toužila jít na vysokou, být psycholožkou. Rodiče mi ale oznámili, že mi nevěří. Že jsem je zklamala a nejsou ochotni mě při studiu na vysoké finančně podporovat. Svou šanci jsem prý promarnila na gymnáziu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ctibor (26): Cesta za přítelkyní se změnila v děs. Pronásledovaly mě tajemné kroky a to ještě nebylo všechno

Svým dětem budu rozhodně naslouchat

Vnímala jsem to jako podraz. Jsem jejich jediné dítě, přesto mě nepodrželi, a navíc i potrestali za neúspěch. Od rodičů jsem se odstěhovala hned po maturitě. Našla si práci a vysokou školu ekonomického směru dostudovala až za několik let při zaměstnání.

Rodičům jsem ale dlouho odpustit nedokázala. Dnes jsou naše vztahy hezké. S manželem a dětmi rodiče navštěvuji. Když něco potřebují, ráda jim pomohu.

Nevím, kdo víc ve svém jednání a chování tenkrát pochybil, ale byla to extrémní životní zkušenost. Jsem matkou dvou dětí a vím, že je vždy vyslechnu, aby nikdy nemusely jít až za hranu svých psychických sil.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (38): Už na škole jsem snila o milování s dějepisářkou. Od té doby mě ničí nevšední erotické fantazie

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.