Lenka (36): Mám pocit, že jsem selhala, jen proto, že jsem mu neporodila syna. Třetí dcera ho nezajímá

Když jsem byla malá, tak jsem snila o tom, že jednou budu mít páreček- kluka a holku. Nakonec mám tři dcery a jsem taky šťastná. A nikdy mě nenapadlo se rouhat a říkat, že je mi líto, že toho chlapečka nemám. Jsem vděčná, že mám krásné a hlavně zdravé děti. Bohužel můj manžel to má evidentně jinak. Jeho touha po synovi se nenaplnila a on se s tím pořád nedokáže smířit...

Mohlo by Vás zajímat:

Hanuš (39): Nedokážu se přimět, abych miloval svého syna. Po třech dcerách pro mě představuje obrovské zklamání

Manžel si nepřipouštěl jinou možnost

Třetí těhotenství jsem prožívala jinak. Byla jsem více v pohodě. Více zkušeností znamená také méně stresu. Ale na miminko těšila stejně jako poprvé. To, jestli nosím pod srdcem další holčičku, nebo pro změnu chlapečka, jsem vážně neřešila. Za to můj muž ano, a to extrémně už od začátku. Dokonce si někde vyčetl babské rady, jak na pohlavní styk, aby se vám narodilo vytoužené pohlaví. Smála jsem se. Neznám nikoho, komu by to fakt vyšlo. Ale nebránila jsem se. Když jsme pak šli spolu na ultrazvuk, byl pořádně nervózní. Nejspíš mu taky došlo, že je to poslední pokus.

A podle pana doktora to chvíli vypadalo, že se mu sen splní. A dost se na to upnul. Hned plánoval do jakého fotbalového klubu ho přihlásí, jaké chlapské výlety a další akce spolu budou vyvádět. Já byla opatrnější. Přeci jen, už jsem od svých kamarádek a známých slyšela několik historek, jak se odhad nepovedl. A dobře jsem udělala.

Mohlo by Vás zajímat:

Iva (35): Kamarádka si stěžuje, že čeká dalšího syna místo vysněné holčičky. Já bych za zdravé dítě dala cokoliv

Funguje jako robot, úplně bez citů

Nakonec to byl manžel, kdo přemluvil doktora, aby mu „na jisto“ napsal tajně do obálky, jaké pohlaví to bude. A chtěl pohlaví našeho třetího dítka oznámit rodině formou malého „gender reveal“. Tedy, že po rozkrojení dortu všichni podle barvy krému uvidí, co čekáme. Byl jsi tak jistý, až jsem z toho byla celá na nervy...

Celá rodina seděla napjatě kolem stolu a čekali na ten jedinečný okamžik. Jenže, když jsme společně rozkrojili dort,  vykoukla na nás růžová náplň. Zasmála jsem se jako první a jako jediná. Otočila jsem se na manžela. A na ten jeho výraz nikdy nezapomenu. Ticho. Žádný úsměv, žádné „hlavně, ať je zdravá“. Jen chladné „aha“. Jak kdyby rozbalil vánoční dárek a nebylo tam to, co očekával...

Ostatní se radovali se mnou, jen on byl totálně zaražený. „To je přece jedno, ne?“ zkusila jsem to, ale on jen pokrčil rameny. A od té doby je jak vyměněný. Tváří se sice, že je milující otec, ale jako by to byla jen nějaká hra, role, kterou z donucení dostal a vůbec mu nesedí. Od narození malé funguje, ale jako stroj, bez nějakých velkých emocí. Pomáhá, ale na malou se skoro ani nepodívá. Když ji drží, je to, jako by držel cizí dítě. Automaticky, bez citu. Dělá, co musí – a tím to končí.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (25): Když jsem čekala dcerku, manžel chodil kolem jako tělo bez duše. Pak mi celý zkroušený přiznal, co ho trápí

Jsem z jeho přístupu nešťastná

Šíleně mě to trápí. Navíc se cítím provinile. Jako bych úplně selhala. Jako bych mu něco slíbila a pak to nedodržela. A že zklamání přenesl i na ni. Na malý roztomilý uzlíček, který za nic nemůže. Když se na něj podívá a on nereaguje, srdce mi puká. „Neboj, ona si ho získá, vždyť víš, jak to dcerušky umí,“ utěšuje mě kamarádka. Ale co když ne? Co když si k ní nikdy nenajde cestu?

Začínám se bát, že se to podepíše i na starších dcerách. Taky cítí, že je doma napětí, že táta není ve své kůži. A i k nim se chová jinak. Jak kdybychom mu všechny zkazily životní sen...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (28): Místo radosti z miminka řeším švagrovou. Myslí si, že je supermatka, já ale o její rady nestojím

Doporučené video