Leona (37): Kolegyně v práci má asi nadpřirozené schopnosti. Děsí mě, co vidí

Nastoupila jsem asi před rokem do nového zaměstnání. Moc dobře jsem se ve škole neučila, a tak celý život pracuji jako prodavačka nebo dělnice. Kvůli penězům jsem nastoupila do továrny.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (58): Od vnukovy návštěvy se doma necítím dobře. Mohou za to jeho podivné fantazie

Nový kolektiv je fajn, bála jsem se zbytečně

Celý život jsem pracovala jako prodavačka. Někdy v potravinách a jednou dokonce v drogerii. V potravinách byla práce náročnější, hlavně v doplňování zboží do regálu. V drogerii jsem se moc nechytala. Byl tam sortiment, o kterém jsem toho moc nevěděla. A tak jsem se zase vrátila do potravin.

Ale ceny všeho se za poslední roky dost zvýšily a mně přestaly stačit peníze. A tak mi nezbylo nic jiného než nastoupit do nedaleké továrny jako dělnice. Při první výplatě jsem viděla, že to byl dobrý nápad. Měla jsem o pět tisíc čistého víc, a vykouzlilo mi to dobrou náladu. Sice to byly peníze vydřené, ale v našem kraji si nemůžeme moc vybírat. Práce tady není.

Mohlo by Vás zajímat:

Terezie (19): Babiččina urna v dědově obýváku mi naháněla hrůzu. Zvlášť poté, čeho jsem byla svědkem

Zajímavá kolegyně v práci mě trochu děsí

Naše část výrobní linky má na pauzy vyčleněn jeden jídelní stůl. Sedí u něho i postarší žena. Jmenuje se Marie a je moc fajn. O pauzách se spolu bavíme. Nejčastěji o vaření nebo dětech. S manželem vychováváme dvě děti a Marie už má jedno vnouče. Takže společné téma hledáme lehce.

Už dvakrát se mi s Marií stala podivná věc. Při hovoru se dlouze zadívala na nějakého člověka, který procházel kolem stolu. Bylo vidět, že mě přestala vnímat a upřeně hleděla na člověka. „Marie, ty ho znáš? Hej, vnímáš mě?“ drkla jsem pokaždé do kolegyně. Marie se oklepala a omluvila se. „Promiň, jsem zpět. Co jsi říkala?“ zeptala se.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (29): Dcerka při každé procházce na jedno místo v lesoparku křičí hrůzou. Zjistila jsem, co se tam kdysi událo

Nadpřirozeno mezi námi existuje

Když se to stalo podruhé, chtěla jsem po Marii vysvětlení. To, co mi řekla, mě vyděsilo. Marie mi sdělila, že z někoho umí vycítit, že brzy zemře. Prý neví, zda je to stoprocentní jistota, ale už se jí několikrát stalo, že když byl pocit hodně intenzivní, dotyčný třeba za týden tragicky zahynul.

Opravdu se tak stalo. Za tři týdny viselo parte onoho muže na vrátnici. Marie se na nástěnku ani nepodívala. Jen tiše pronesla, že to říkala. Už u dvou lidí Marie tento pocit měla a opravdu se těm lidem něco stalo. Jeden měl autonehodu a ten druhý se utopil v rybníce. Je děsivé, jakou vlastnost má moje kolegyně. Od té doby věřím, že něco mezi zemí a nebem existuje.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (23): Vždy jsem věřila v nadpřirozené síly. Nedávný zážitek ale předčil i mé nejdivočejší představy