Ljuba (61): Manžel zapomněl na moje narozeniny, tak jsem mu schovala rybářské pruty. Už je hledá víc jak měsíc

Můj Jarda (59) je někdy tak trochu vůl. Myslím, že po těch letech, co jsme spolu, už mám právo říct to takhle. Jak jinak ho mám označit, když zapomněl na moje narozky?

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (42): Manžel zapomněl na moje narozeniny, slavila jsem jen s dětmi a bez dortu

Těšila jsem se na dárek k narozeninám

Před pár týdny jsem měla narozeniny. Nebylo to nic kulatého, ale stejně jsem doufala, že si Jarda vzpomene. Obvykle mi totiž dárky nedává. Proč by to v našem věku taky dělal, že...

Občas ráda vzpomínám na to, jak to kdysi bylo jiné. Na každou schůzku dorazil s kytkou a tu a tam mi dal nějaký malý dárek. Vydrželo mu to i v prvních letech manželství. Pak to odvál čas. Stejně jako romantiku. Ale to už moc odbíhám. Zkrátka jsem doufala, že k narozkám od něj něco dostanu.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (31): Manžel zapomněl na mé narozeniny. Raději šel na oslavu kamaráda, tak jsem se zařídila jinak

Manžel zazdil moje narozky

Když přišel ten den, dcera mi volala hned ráno, ještě než odvedla děti do školky. Dala mi vnoučata k telefonu a tak mi to zvedlo náladu, že jsem do práce přišla s úsměvem na rtech. "Hele, že on tě tvůj Jarda ráno něčím potěšil..." nadhodila kolegyně, když mě viděla.

"Asi si to schovává až na večer..." řekla jsem jí. Moje dobrá nálada byla tatam. Tehdy mi totiž došlo, že můj manžel ráno neřekl ani půl slova.

Když jsem přišla domů, Jarda něco dělal ve své dílně. Sedla jsem si v obýváku a sáhla po nějakém čtení. Čekala jsem, že Jarda každou chvíli přijde. Jenže jsem tam seděla dvě hodiny sama. Pak se ukázal a zeptal se, co je k večeři. Nepadlo ani slovo o tom, že mám narozky...

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (42): Manžel zapomněl na synovu narozeninovou oslavu, vymlouval se na práci

Pomstila jsem se mu

Moje radostné očekávání v průběhu dne nahradil smutek, pak zklamání a poté přišel vztek. Když si Jarda šel večer lehnout, pochopila jsem, že zapomněl. Pořádně mě tím naštval. Tohle si jen tak za klobouk nedá. Chodila jsem po obýváku a přemýšlela nad tím, jak mu to vrátím.

Napadlo mě, že mu zakážu vyrazit na ryby. To ale není ono, co bych tak mohla zakazovat starému dědkovi... Pak jsem dostala lepší nápad. Když druhý den ráno vyrazil do práce, a vzduch byl čistý, popadla jsem jeho rybářské pruty a zanesla je k sousedce.

Vyložila jsem jí, že na mě Jarda kašlal a chci ho trošku vytrestat. Pobavilo jí to a souhlasila. Teď jsou rybářské pruty mého manžela dobře uschované. O víkendu samozřejmě chtěl jít na ryby, ale zjistil, že je nemá čím chytat. Nadával, chodil po baráku a zahradě, ale nic nenašel. A já se jen usmívala. Už je hledá měsíc, ale mě to stále baví...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (24): Přítel nám zaplatil báječnou zimní dovolenou v Alpách. Bohužel jaksi zapomněl, že já nesnáším sport

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.