Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Lucie s Markem plánovali svatbu i rodinu, než přišel s šokujícím přáním – otevřít jejich vztah na jedno léto. I když s tím vnitřně nesouhlasila, nakonec podlehla tlaku ze strachu, že o něj přijde.
S Markem jsme spolu tři roky, a ještě před pár měsíci bych bez váhání řekla, že jsme šťastný pár. Plánovali jsme společné bydlení, dokonce padlo pár slov i o svatbě a dítěti. Ostatně už mám na to nejlepší věk. Jenže pak začalo léto a Marek mi řekl, že by chtěl předtím, než se úplně usadí, oboustranně otevřený vztah – to zdůraznil. Prý by stačilo jen na léto. A já prý, ať si také užiji – mrkl na mě. Já ale žádné jiné muže nechtěla! Chtěla jsem jen jeho. Ještě na konci června jsem byla skálopevně rozhodnutá, že na to v žádném případě nepřistoupím. Ale nakonec mě přemluvil.
Stanovili jsme si jasná pravidla
Dohodli jsme se, že si nebudeme lhát a jakýkoliv dotaz související s tímto tématem druhému naprosto pravdivě zodpovíme. Hlavní podmínky byly jasné – žádné tajnosti, žádné přespávání, žádné opakované schůzky se stejným člověkem. Marek tvrdil, že právě otevřenost a svoboda, ale zároveň jasná pravidla náš vztah ochrání. „Když si nebudeme nic zakazovat, nebudeme mít důvod skutečně se podvádět,“ říkal mi. Znělo to logicky.
Přesvědčoval mě, že náš vztah bude díky tomu pevnější. Jenže zatímco on si během pár týdnů domluvil několik schůzek přes seznamovací aplikaci, já absolutně neměla chuť poznávat nikoho dalšího. Marek mi vše nahlásil. Myslím, že mi absolutně nelhal. Dokonce mi přišlo, že byl zklamaný, že se ho po návratu nevyptávám, jaké to bylo.
Myslela jsem, že to zvládnu
Shodou náhod jsem v té době potkala spolužáka z vysoké školy. Vždy o mně moc stál. Pozval mě na víno. Příteli jsem to samozřejmě řekla. „No jasně, běž. Přesně o tom přece mluvíme,“ odpověděl bez zaváhání a usmál se. Bylo to celé prostě divné. Ale šla jsem.
Povídali jsme si několik hodin a při loučení mě políbil. Nic víc se nestalo. Když jsem přišla domů, čekala jsem, že se Marek bude alespoň trochu ptát nebo bude žárlit. Jen mě objal a řekl: „Jsem rád, že sis to taky zkusila.“ Řekla jsem mu, že jsem nic nezkusila a vůbec mi z toho všeho není dobře. Jednoduše jsem chtěla jen Marka.
Bojím se, že už není cesty zpět
Včera jsem mu řekla, že bych se chtěla vrátit k tomu, jak jsme žili dřív. Že nechci čekat na konec léta. „Dohoda byla jiná a já s tím počítal a mám něco naplánované. Luci, nechci nic rušit a řešit. Probereme to koncem srpna,“ oznámil mi a tím to pro něj skončilo.
Neřekl to zle ani nijak naštvaně. Jednoduše mi sdělil, jak to bude. A mně došlo, že jsem zřejmě udělala největší chybu svého života. Souhlasila jsem s něčím, co jsem ve skutečnosti nikdy nechtěla, jen abych si partnera udržela. Nyní mám pocit, že ho naopak postupně ztrácím. Den za dnem, po malých kouscích, pokaždé, když tuším, že odchází za jinou. Raději se neptám. Myslím, že se do konce léta utrápím. Jsem na sebe hrozně naštvaná, že jsem souhlasila. Neudělejte podobnou chybu jako já!
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
