Amálka (23): Přítel mě přemluvil k dítěti, a pak mě v sedmém měsíci opustil. Myslela jsem, že můj život skončil, ale syn mě zachránil

Vždycky jsem chtěla rodinu a děti, ale zároveň jsem chtěla být úspěšnou ženou a někam to dotáhnout. Chtěla jsem si nejprve vytvořit stabilní a kvalitní zázemí, než do něj přivedu potomky.

Nela (30): Odmítla jsem následovat milovaného muže do Asie a dnes toho hořce lituji. Zbyly mi jen oči pro pláč

Mým snem bylo stát se doktorkou

Nikdy jsem tedy neplánovala a nechtěla být mladou matkou. Studovala jsem medicínu, což je dost náročná škola po všech stránkách – zabírá spoustu času, člověk při ní nemůže téměř pracovat a je hodně náročná i mentálně. Já jsem ale byla spokojená, protože jsem před sebou měla vidinu života, ve kterém něco dokážu a splním si své sny. Škole jsem tedy ráda všechno obětovala, i když to znamenalo žít u rodičů a mít minimum volného času.

Můj život se náhle změnil, když jsem se seznámila s Martinem. Martin byl o šest let starší než já, měl vlastní bydlení a stabilní práci. Myslím si, že to byla mezi námi láska na první pohled. Začali jsme spolu chodit a po půl roce jsem se k němu nastěhovala. Bylo to skvělé, měla jsem to blíž do školy, měla jsem klid na učení a nemusela jsem žít pod jednou střechou s rodiči a dvěma sourozenci. Martin byl skvělý partner, ve všem mě podporoval a miloval mě. V jednom se ale naše názory rapidně lišily.

Ruda (32): Vrátila mi snubní prsten a sbalila si kufry. Dodnes nechápu, jak mě mohla vyměnit za čtyřnohé zvíře

Můj přítel toužil po miminku

„Přál bych si mít brzy rodinu,“ sdělil mi jednoho večera, když jsme spolu leželi v posteli, „hrozně bych chtěl mít dítě. Už se cítím připravený na roli otce...“

„To já si ráda ještě několik let počkám,“ musela jsem se zasmát. „Jsem teprve ve druhém ročníku, nejprve chci vystudovat vysokou a udělat si atestace. A pak o tom možná začnu uvažovat.“

„Až tak pozdě? To je minimálně šest až sedm let,“ podíval se na mě Martin rozladěně. „Já bych chtěl děti dřív. O hodně dřív. Klidně i dneska.“

A k mé smůle se jeho přání téměř vyplnilo, protože jsem o několik týdnů později zjistila, že jsem těhotná. Bylo to absolutně šokující zjištění, ani ve snu mě nenapadlo, že by se to mohlo stát. Byla jsem naprosto vyděšená a zoufalá, Martin byl ale štěstím bez sebe.

Olga (35): Spím s manželem své kamarádky. Pak jsem zjistila, že nejsem jediná

Já z toho byla nešťastná

„To je naprosto skvělé! Nemohl bych být šťastnější,“ jásal a radoval se, zatímco mně z očí tekly slzy. „Hrozně se těším na to, až budu táta!“

„Ale já teď dítě nechci, jsem hrozně mladá a nemám ani dostudovanou školu,“ vzlykala jsem a držela pozitivní test v rukách. „Nenechám si to. Půjdu na potrat.“

Když to Martin slyšel, sedl si vedle mě a pevně mě vzal za ruku.

„Prosím, to ne, to mi nedělej. Přece by ses nezbavila našeho miminka, po kterém, víš, jak moc toužím?“ koukal se mi hluboko do očí a u toho mi svíral dlaně, „prosím, to zvládneme. Já se o tebe postarám. To je dar, co si nesmíme nechat vzít. Jestli mě miluješ, tak si to dítě necháš.“

František (49): Exmanželka udělala ze svatby naší dcery divadlo. Dodnes nechápu, jak jsem s ní mohl žít dvacet let

Přemluvil mě, ať si dítě nechám

A protože jsem byla mladá, naivní a rozpolcená emocemi, souhlasila jsem a dítě si nechala. Školu jsem ještě několik měsíců studovala, jakmile ale přišel třetí trimestr, musela jsem studium přerušit. Martin byl štěstím bez sebe a naprosto se ponořil do příprav na miminko. Nakupoval věci, skládal nábytek, vybíral jména… neustále mluvil o tom, jak moc chce být tátou. Z jeho štěstí a přesvědčení jsem začala získávat pocit jistoty a konečně jsem neměla pocit, že je to celé chyba. Pak se ale najednou něco změnilo.

Byla jsem v šestém měsíci, když Martin náhle znejistěl. Začal mluvit o tom, o co s příchodem potomka přijde, o tom, že je vlastně ještě mladý, že má pár posledních let, aby si užíval. Najednou začal mluvit o tom, jaká chyba je dítě. Byl to náhlý zlom, který mě naprosto vyvedl z míry. Celou dobu dítě tak chtěl, přemlouval mě, ať si ho nechám, a když najednou mělo přijít, o situaci začal reálně přemýšlet a zjistil, že to možná není to, po čem touží.

A když jsem vešla do sedmého měsíce, Martin mě opustil. Nedal mi pořádné vysvětlení, jen to, že vlastně ještě tátou být nechce a že je to moje dítě a ať si situaci vyřeším sama. Ze dne na den jsem se ocitla bez domova, bez partnera a hlavně beze snu, který jsem si do té doby plnila. Přišla jsem o všechno. Musela jsem se vrátit k rodičům. Bylo to nejhorší období mého života, jak se blížil porod, upadla jsem do těžké deprese a přemýšlela jen nad nejhorším.

Veronika (32): Těšila jsem se na romantiku u moře, ale z dovolené se stalo peklo s tchyní. Můj muž se změnil v poslušného chlapečka

Našla jsem nový smysl života

Pak se ale narodil můj syn Honzík a já jsem opět objevila světlo. To, co se jevilo jako nejhorší scénář, se ukázalo jako to nejlepší, co mě kdy potkalo. Můj syn mi otevřel dveře do úplně nového světa plného lásky a radosti. Zcela jsem se vžila do role matky a s podporou rodiny se mi díky miminku podařilo dostat se z depresí.

Všechna nejistota a smutek se rozplynuly a mně došlo, že možná není nic špatného na tom, že nebudu mít vysokou školu a nebudu renomovanou doktorkou. Možná, že stačí, když budu dobrá máma. Chvíli to trvalo, ale podařilo se mi oprostit se od toho, že jsem sama sebe zklamala a byla jsem schopná si říct, že nevadí, že nedosáhnu toho, co jsem si vysnila. Nakonec člověk míní a osud mění. A právě tato změna mi dala Honzíka a tím i nový, nádherný smysl života.

Beáta (41): Manžel chtěl ukázat švagrovi, že není nuzák. Svým činem zklamal hlavně naši dceru

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].