Tobiáš (25): Myslel jsem, že moje diagnóza nic nezmění. Přítelkyně mi ale na dovolené ukázala, jak krutě jsem se mýlil

Už od dětství vlivem genetické poruchy nemohu mít děti. Dozvěděl jsem se to už jako teenager a tou dobou mi to nepřišlo jako problém, který by neměl řešení. Až později mi začalo docházet, jak moc to ovlivní můj život.

Leoš (32): Nikdy nebudu šťastný. Jsem drobný, ale líbí se mi velké a statné ženy

Dřív jsem to nijak neřešil

O své poruše jsem se dozvěděl v sedmnácti po tom, co jsem prodělal řadu těžkých zdravotních problémů. Neplodnost pro mě byla už jen vrcholem ledovce a nespatřoval jsem v ní tehdy takový problém jako třeba v tom, že jsem téměř přestal chodit. Navíc mě rodiče, daleko více touto informací zdrcení, utěšovali, že je spousta variant, jak mít děti jinak, než přirozenou formou. Starosti jsem tedy hodil za hlavu.

Když mi bylo dvacet tři, seznámil jsem se se Sárou. Ačkoliv jsem předtím již několik přítelkyň měl, nikdy jsem nepotkal nikoho takového, jako je Sára. Byla o kousek starší, velmi chytrá, se skvělou prací a byla naprosto nádherná. Zamiloval jsem se do ní na první moment.

Lucie (29): Měla jsem nejlepšího tátu na světě, dokud máma nevypustila z úst tajemství, které mě navždy zlomilo

Našel jsem si přítelkyni snů

Chvíli mi trvalo, než jsem sebral odvahu, napsal jí a pozval ji na rande. K mému štěstí souhlasila, a tak jsme se začali vídat. Po zhruba dvou měsících jsem to už nevydržel a zeptal se jí, jestli se mnou bude chodit. Souhlasila, a tak se z nás stal oficiálně pár.

Následoval nejšťastnější půlrok mého života. Sára mě naplňovala energií, radostí a láskou, každá minuta s ní byla požehnáním. Chodili jsme spolu na hezká rande, do kaváren, do kina, jezdili na výlety. Na léto jsme si koupili dovolenou u moře v luxusním rezortu. Hned, jak jsme tam přiletěli, jsme se rozhodli naši lásku pořádně oslavit. Značně jsme se opili a z večera jsem si další den nic nepamatoval. Probrali jsme se na našem pokoji, na zemi pod postelí, oba nazí a s oblečením všude kolem.

Roman (37): Posílal jsem otci 4 500 korun měsíčně, aby netřel bídu s nouzí. Šokovalo mě, na co ty peníze použil

Opili jsme se a nic jsme si nepamatovali

„Je mi hrozně a vůbec nic si nepamatuji,“ začala se nervózně probírat Sára, která na tom byla značně hůř, než já, „bože, určitě jsme spolu spali a nepoužili ochranu.“

Tázavě a vyděšeně se na mě podívala a já jenom pokrčil rameny.

„To je dost možné, asi to byla tak dobrá noc, že si nic nepamatujeme,“ ušklíbl jsem se flirtovně a ona mě bouchla do ramene.

„Jak teď můžeš žertovat? Neberu prášky, co když budu těhotná? Naši by mě zabili…“ začala rozzuřeně a vyplašeně se zvedla, aby se oblékla, „musím si zajít do lékárny pro prášek… snad tu něco takového je…“

Alena (28): Do Madridu jsem jela fotit památky. Potkala jsem tam lásku, která se stěhuje za mnou do Prahy

Přiznal jsem jí, že jsem neplodný

„Ničeho se neboj,“ mávl jsem rukou a vylezl na postel, kam jsem se rozvalil, „já nemůžu mít děti. Takže určitě těhotná nejsi.“

Na chvíli zavládlo ticho, pak se na mě Sára otočila.

„Cože jsi to řekl? To je legrace, že?“

„Není, jsem neplodný. Opravdu nemohu mít svoje vlastní děti,“ potvrdil jsem, co jsem říkal a Sáře klesla čelist. Vložila si hlavu do dlaní.

„A to jsi mi třeba nemohl říct, než jsme spolu začali chodit? Nepřijde ti to jako důležitá informace?“ vyjela na mě ostře a já skoro nadskočil nad jejím tónem.

Jarmila (55): Na oslavě 30. výročí svatby manžel mluvil o mé trpělivosti. Jen já věděla, co všechno jsem mu musela odpustit

Řekla mi, že kdyby to věděla, vše by bylo jinak

„Nepřišlo mi to důležité, stejně by se nic nezměnilo, ne?“ snažil jsem se bránit.

„No to teda změnilo. Možná ne teď, ale já určitě jednou děti chci,“ založila si ruce na hrudi a já jsem se ublíženě zamračil.

„Takže bys se mnou nechodila, kdybys to věděla?“

Moje otázka zůstala nezodpovězená a mezi námi se rozneslo ticho. A to zůstalo až do konce dovolené. Sára se mnou prakticky nemluvila, sotva se mě dotkla, chovala se ke mně, jako ke zrádci, jako kdybych jí zničil život. Když jsme se vrátili domů, na letišti ji vyzvedl táta, ani se pořádně nerozloučila.

Anežka (26): Můj přítel má úžasnou sestru. Překvapilo mě, že k ní začínám cítit víc než jen přátelství

Způsobila mi trauma

„Nikdy jsi mi neměl nic takového zamčet. Je mi tě líto,“ řekla mi jen, než nastoupila do auta a odjela. To bylo naposledy, co jsme se viděli. Po pár dnech se se mnou po telefonu rozešla. Řekla mi, že jednoho dne chce mít své vlastní děti a že se mnou svou budoucnost nevidí.

Bylo to to nejhorší, co se mi kdy stalo. Až v tu chvíli na mě plně dopadlo, o co jsem vlastně přišel. To, že mě Sára opustila kvůli tomu, co bychom jednou nemuseli mít, mě naprosto zdrtilo. Do toho momentu jsem si myslel, že moje neplodnost bude s dnešními alternativními možnostmi pořízení si dítěte maličkostí. V ten moment mě ale poprvé napadlo, že co když si kvůli tomu nikdy nenajdu partnerku? Teď už to, že nemohu mít biologické děti zmiňuji prakticky na prvním rande, abych se už nikdy tolik nespálil, jako se Sárou.

Ludvík (48): Myslel jsem, že luxusní dovolená zachrání naše manželství. Místo toho jsem pochopil, že už nemáme co zachraňovat

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].