
Alena odjela na vysněnou cestu do Madridu s jediným cílem – fotit, odpočívat a na chvíli zapomenout na každodenní rutinu. Lásku rozhodně nehledala. Pak jí ale do záběru vstoupil sympatický Španěl Diego. Z obyčejného setkání se během pár dní stala romance, která měla skončit jejím návratem do Prahy. Jenže Diego pro ni připravil překvapení, které změnilo úplně všechno…
Dva roky jsem šetřila na vysněný fotoaparát a cestu do Madridu, kde jsem chtěla v klidu uniknout každodenní rutině a věnovat se své největší vášni. Na žádný nový vztah jsem rozhodně nemyslela.
Když jsem hned první den procházela rozpálenými ulicemi a hledala dokonalé záběry, zavolala mi moje starší sestra Zuzana. Trochu mě tehdy popíchla. Řekla mi, že bych měla občas zvednout hlavu od hledáčku a začít pořádně žít, místo abych se schovávala za statické snímky.
Její slova jsem odbyla s tím, že mi samota vyhovuje. Jenže osud měl pro mě úplně jiný plán.
Muž, který mi vstoupil do záběru
Druhý den jsem se snažila vyfotit slavnou fontánu na Plaza de Cibeles, když mi přímo do záběru vstoupil vysoký, sympatický Španěl. S omluvou v angličtině se mi představil jako Diego a okamžitě si všiml mého profesionálního foťáku.
Když zjistil, že hledám zajímavá místa bez davů turistů, nabídl mi, že mě zavede na skrytou střešní terasu s dokonalým výhledem na město. Přestože mi v hlavě blikal varovný majáček, vzpomněla jsem si na sestřina slova a rozhodla se zariskovat.
Terasa byla naprosto úchvatná a s Diegem jsme tam strávili hodiny povídáním. Pracoval na obnově památek, takže znal historii každého koutu města.
Z jednoho odpoledne se nakonec staly dva týdny, během nichž mě Diego provázel skrytými uličkami Madridu. Brzy jsem si uvědomila, že místo architektury stále častěji fotím jeho úsměv, pohledy a gesta.
Dokonce jsem tehdy napsala Zuzaně zprávu, že měla pravdu. Konečně jsem totiž zvedla oči od fotoaparátu.
Nečekané překvapení
S blížícím se koncem dovolené na mě padal stále větší smutek. Do Diega jsem se bezhlavě zamilovala, jenže jsem nevěřila na vztahy na dálku. Představa návratu do Prahy, do prázdného bytu a kanceláře, mi rvala srdce.
Když jsme seděli v parku a já mu přiznala, jak moc mě bolí blížící se odlet, Diego jen mlčky pozoroval okolí. Jeho ticho mě bolelo. Začala jsem si myslet, že jsem pro něj byla jen milým prázdninovým rozptýlením.
Naše poslední společná večeře probíhala v tiché restauraci. Chtěla jsem se rozloučit s grácií, a tak jsem mu podala vytištěnou fotku, kterou jsem pořídila na našem prvním setkání.
Diego si ji prohlédl, schoval ji do kapsy a s vážnou tváří mi vysvětlil, že už před časem dostal zajímavou pracovní nabídku. „Včera jsem podepsal smlouvu. Za měsíc se stěhuji do Prahy,“ usmál se a dodal, že mi to nechtěl říkat dřív, dokud nebylo vše oficiálně potvrzené.
Čeká nás společná budoucnost
Slyšet ta slova bylo jako ve snu. Veškeré napětí ze mě v tu ránu opadlo a já se rozplakala štěstím.
Diego mě chytil za ruku a ujistil mě, že se na naši společnou budoucnost v mém rodném městě neuvěřitelně těší.
Můj drahý fotoaparát zůstal ležet zapomenutý na židli. Do Španělska jsem jela zachytit krásné momenty, ale domů jsem se vracela s mužem, který byl ochotný začít se mnou nový život v Praze.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




