
Když se Sára znovu setkala s bývalým partnerem, čekala přátelské posezení u sklenky vína. Místo toho přišla nabídka, která jí vyrazila dech – peníze za návrat do minulosti. Rozum říká, že je to nesmysl, ale částka i vzpomínky jsou lákavé...
Když mi Oliver napsal, že by se rád sešel, myslela jsem, že půjde o obyčejnou kávu a pár vět o tom, co je u mě a u něho nového. Přeci jen jsme spolu žili čtyři roky a naši přátelé i rodiny byli již hodně propojení. Místo toho přišla nabídka, která mi vyrazila dech. Bývalý přítel mi nabídl peníze, hodně peněz, za poněkud pikantní návrat do minulosti – za společně strávenou noc se vším všudy.
Byl to neslušný návrh
Nerozešli jsme se ve zlém, jednoduše jsme se shodli, že máme o budoucnosti jiné představy. On si chtěl užívat, cestovat, neplánoval svatbu, natož rodinu, nechtěl děti. Já už bych se naopak ráda usadila. Což se mi bohužel stále nepodařilo. Občas jsme si pak napsali, jak se kdo má, popřáli si k svátku, k narozeninám, ale nedávno mi přišla zpráva úplně jiného ražení. Oliver by mě prý rád viděl.
„Sáro, co kdybychom zašli na víno?“ napsal mi do zprávy. Nepřemýšlela jsem dlouho, byla jsem zvědavá, jak se má, stále mě i trochu přitahoval, ale rozhodně jsem neplánovala návrat. Večer probíhal příjemně – smáli jsme se, vzpomínali, pomlouvali známé, pili, trochu koketovali...
„Sáro, víš, co mě napadlo? Nechceš se mnou strávit noc, zaplatil bych ti. Co bys řekla na dvacet tisíc?“ Zakuckala jsem se a málem vyprskla víno na stůl. „To myslíš vážně? Zbláznil ses? Nevypadáš úplně na mol. Nevím, jestli se mám urazit, nebo smát!“ vyhrkla jsem. On se lehce usmál a řekl, že by mi to navrhl i bez těch peněz, ale takto mu to přijde rajcovnější. Když jsme se loučili, zašeptal mi do ucha, ať o tom přemýšlím.
Peníze mě lákají
Celou cestu domů jsem myslela na to, jak samozřejmě, sebevědomě a lehce to celé řekl. V uších mi pořád zněl jeho hlas, když pronesl onu částku. Bylo to tak urážlivé, ale i vzrušující. Navíc by se mi ty peníze hodily…
„Nejsem blázen, že nad tím přemýšlím?“ psala jsem nejlepší kamarádce. Odpověděla mi okamžitě: „Jestli ho chceš jen kvůli penězům, tak to nestojí za to.“ Jen peníze mě nelákaly. V sexu nám to vždy klapalo. Oliver měl v tomto směru poněkud vyhraněné záliby – což nechci úplně rozvádět – a já jeho záliby sdílela. V tom u dalších slečen takové štěstí neměl, což mi sám řekl.
Rozhodnutí se blíží
„Tak co, přemýšlela jsi o tom? Má nabídka platí už jen do konce září,“ napsal mi už po několikáté. A já stále nevím, co odpovědět. Jedna polovina mě křičí „Anooo!“, druhá šeptá, že je to celé už naprosto za hranou. Představuji si, co by se stalo, kdyby to někomu řekl. Kdyby se to rozkřiklo mezi bývalými známými.
Ale představuji si i to, jak vzrušující by bylo být „prodejná“, a také jak báječné by bylo mít za jednu noc se známým, prověřeným a vlastně blízkým člověkem dvacet tisíc korun. Ta částka by mi zaplatila jeden semestr soukromé školy, kterou nyní studuji.