Jindřiška (51): Nastěhovala jsem si k sobě muže, který mi z domu udělal skládku

Ještě před rokem jsem si žila spokojeně ve svém malém domku, který byl uklizený, zahrada plná květů a já měla pocit, že mi patří svět. Nedokážu pochopit, že se všechno tak rychle změnilo.

Iva (64): Už jsem se nemohla dívat na to, jaká je snacha bordelářka. Uklidila jsem jí celý byt, její reakce mě ale šokovala

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají

Poznala jsem Jakuba náhodou. Vybírala jsem v obchodě novou myčku do kuchyně a najedou se ke mně přitočil a povídá: „Jestli vám mohu poradit, tak tento typ je málo poruchový. Trochu se tomu věnuji“. Mrknul na mě, ani jsem se nestačila narovnat z předklonu a už jsem byla pozvaná na kávu. Jakub byl muž činu.

Dvě hodiny nezavřel pusu. Byl zábavný. Vypadal vcelku dobře a když jsem se dívala na jeho ruce, cítila jsem lehké vzrušení. Odvedla jsem své nestoudné myšlenky jinam a přisuzovala to tomu, že jsem už několik měsíců bez partnera. Nedošlo mi, že jsem snadný cíl. A Jakub to evidentně uměl rozeznat. Hrál na správné noty. Lichotky, letmé doteky a dlouhé pohledy.

Dan (35): Moje manželka je hrozná bordelářka a já šílím. Nevím, jak dlouho to ještě vydržím

Moje láska mě naplňovala pár měsíců

Tři měsíce jsme se s Jakubem scházeli a bylo to parádní. Velká gesta, hodně sexu a já byla opravdu šťastná. Po dlouhé době jsem se cítila jako žena. I moje děti si všimly změny a byly za to rády. Mají už svůj život a na mě si udělají čas zřídkakdy. A pak to přišlo. Vyznání lásky jako z románu a ani jsem se nenadála a Jakub u mě bydlel.

Ze začátku si občas domů donesl nějaký starý rozbitý spotřebič s tím, že ho opraví a prodá. Vnímala jsem to pozitivně. Viděla jsem Jakuba jako shánčlivého muže, co se snaží vydělat korunu navíc. A naivně jsem si myslela, že mě třeba pozve na dovolenou. Za pár měsíců se začal můj dům plnit starým harampádím. Rozbité pračky, nefunkční sušičky, opotřebované lednice a já nevím co všechno začalo plnit sklep domu.

Magda (29): Když jsem poznala svého manžela, byl upravený a hezky voněl. Pravou tvář ukázal až po svatbě

Děti mi otevřely oči a já se znovu nadechla

„Mami, jak to tady žiješ? Proč jsou všude na zahradě ty starý věci? To provozuješ sběrné suroviny? Měla jsi to tady takový hezký a teď žiješ na smetišti“, znechuceně komentovala dcera úroveň bydlení. A měla pravdu. Zavírala jsem oči před pravdou. S každou novou várkou starých věcí jsem zatnula zuby a věřila, že je Jakub výhodně prodá.

Jenže Jakub jen staré věci navážel, ale neprodával. Natož aby je opravoval. Došlo mi, že jsem si do domu nastěhovala člověka s nějakou poruchou osobnosti. Jakub měl zkrátka nutkavou potřebu si od lidí brát vše, co nepotřebovali. Říkal, že je to majetek a že lidi vyhazují věci, které jdou ještě opravit a mají nějakou cenu. Ale cena mé nemovitosti letěla strmě dolů kvůli jeho bordelu. S Jakubem jsem se rozešla a trvalo půl roku než si postupně odvezl vše, co nashromáždil. Jestli mě to o něčem přesvědčilo, tak že už s nikým nikdy nechci bydlet.

Názor odborníka na příběh Jindřišky

Mgr. Jana Řehulková, MBA, vztahová terapeutka a koučka

Jindřiščin příběh ukazuje, jak rychle může euforie z nové lásky přerůst v každodenní frustraci, zvlášť, když se až pozdě zjistí, že partner má sklony k chorobnému hromadění.

Co dělat, když až po svatbě zjistíte, že partner je sběratel?

Nepropadejte panice ani se hned nerozvádějte. Nejdřív se pokuste:

• otevřeně mluvit o problému

• nastavit jasná pravidla a hranice

• motivovat partnera ke změně – ideálně za pomoci terapeuta

Rozchod je krajní řešení, ale někdy je nutný, pokud druhý odmítá spolupracovat a ohrožuje kvalitu společného života.

Je sběratelství psychická porucha?

Pokud partner hromadí věci nutkavě a není schopen nic vyhodit, může jít o tzv. kompulzivní hromadění - poruchu, která vyžaduje odbornou pomoc. Nejčastěji se pojí s úzkostí nebo obsedantními rysy.

Jak se podobné situaci vyhnout?

1. Nespěchejte se společným bydlením nebo svatbou.

2. Všímejte si partnerova životního stylu, návyků a vztahu k věcem.

3. Nebojte se nepříjemných otázek, ani se neostýchejte si ověřit, jak skutečně žije.

Láska nestačí. Pro zdravý vztah je klíčová i kompatibilita v každodenním životě a schopnost vidět realitu, která zpočátku působí pohádkově.

Helena (67): Měla jsem radost, když vnoučata přijela na prázdniny. Bohužel mi udělala ostudu před celou vesnicí

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].