Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Tereza chtěla být tou cool, klidnou matkou, která nic moc neřeší a mateřství zvládá s přehledem. Ale jednoho dne jí neznámá žena málem unesla syna v kočárku a jí došlo, že to není jen na ní.
Když se mi narodil syn, upřímně jsem nečekala, že to vezmu takhle v klidu. Všichni mě varovali, jak se mi obrátí život naruby, ale já se přizpůsobila rychle. Ne že by mi na něm nezáleželo, to vůbec ne, jen jsem nebyla ten typ, co všechno dezinfikuje a kontroluje každých pět minut dech. Spíš jsem byla v pohodě máma, co si dá kafe s kamarádkou a klidně přitom houpe kočár nohou.
Měla jsem ho na dohled
Aspoň než jsem s ním jednoho dne šla do supermarketu jen pro pár věcí. Syn spal v golfkách, byl čerstvě nakojený, nic mu nechybělo. Vzala jsem košík a nechala kočárek stát na kraji u zeleniny, sotva pár kroků ode mě. Lidi tam proudili sem a tam, ale mně to nepřišlo nijak zvláštní, na syna jsem viděla.
Pak jsem koutkem oka zahlédla, jak se někdo sklání ke kočárku. Starší žena, šedivé vlasy v culíku, vypadala trochu zmateně, ale nic hrozného. Nejprve jsem si myslela, že se chce jen podívat na miminko. Spousta lidí to dělá, hlavně starších. Ale pak vzala madlo a začala s golfkami pomalu couvat.
Vteřinu jsem stála jako přimražená. Fakt mi trvalo, než mi došlo, že to není omyl. Že nejde o to, že by si spletla kočárky nebo něco. Neřekla ani slovo, jen se otočila a vyrazila směrem k východu, jakoby to golfky patřily jí. A můj syn spal pořád stejně klidně jako předtím.
Málem ho unesla
Rozběhla jsem se za ní. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Hlava mi hučela a nohy jsem měla jak z olova. Zastavila jsem ji až u dveří. Vzala jsem jí kočárek z rukou a ona se na mě dívala, jakoby nechápala, co se děje. Neřekla nic. Jen stála. Ochranka mezitím přiběhla, ale ona nekladla odpor. Jen se dívala na syna a pak na mě, jako by nás porovnávala.
Nakonec se ukázalo, že byla hospitalizovaná v nedaleké léčebně. Toho dne ji návštěva vzala na procházku a ona se jim ztratila. Měla záznamy, že v minulosti několikrát tvrdila, že jí bylo dítě odebráno neprávem. Nikdo neví, proč si vybrala zrovna mě. Zrovna mého syna.
Od té doby ho nespouštím z očí. Ne že bych přestala být sama sebou, pořád se snažím být normální. Ale přibylo něco, co jsem do té doby neznala. Neklid, který cítím, když ho na chvíli nevidím nebo nevím, kde je.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová
Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová
Související články
