Martina (42): Chtěla jsem se jen trochu rozptýlit s jiným chlapem, ale byl to manželův kolega. Odhalení přineslo něco nečekaného

S manželem Petrem máme dvě děti, dům, společné starosti i radosti. Ale poslední dobou to byly spíš jen ty starosti. Tedy hlavně já to tak vnímala. Manžel byl totiž myšlenkami hlavně v práci nebo u svých koníčků...

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (54): Po třiceti letech si našel jinou a já nechápu, co na ní vidí. Je starší, tlustší i ošklivější

Vůbec mě nevnímal a nechtěl nic řešit

Večery jsme trávili mlčky, doteky zmizely, každodenní rutina nás semlela. Ale zatímco já strádala, on měl pocit, že zbytečně hysterčím. Že se nic vážného neděje. Několikrát jsem se snažila s ním promluvit. Vždycky jen mávl rukou: „Teď na to nemám čas. V práci je toho moc...“

A tak jsem zůstávala sama se svými emocemi a pochybnosti. Přišlo mi to líto. Přitom stačilo tak málo. Najít si na sebe čas. Povídat si nejen o starostech kolem dětí a práce. Pokusit se vrátit trochu něhy a vášně ... Jenže k tomu musí být dva. A já měla pocit, že jsem jediná, kdo se snaží ještě něco zachraňovat. Cítila jsem se neviditelná, nepřitažlivá, nepotřebná. A přesně v tu chvíli přišla moje kamarádka s „geniální“ radou.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (42): Na firemní školení přišel můj bývalý milenec. Vybavily se mi naše vášnivé noci a chtěla jsem ho zpátky

Trochu flirtu mě prý nezabije

Jednou u vína mi řekla: „Marti, na co čekáš? Až budeš stará a nikdo tě nebude chtít? Najdi si někoho jen na rozptýlení. Uvidíš, jak tě to nakopne. A nebudeš řešit nudného manžela.“ Zprvu mi to přišlo úplně mimo a tvrdila jsem, že na tohle nemám žaludek. Radka je v tomhle úplně jiná. Věci bere lehce a umí si život užívat naplno. Já všechno řeším až moc a přemýšlím, co by se mohlo stát. Nejsem tedy určitě ten typ, co by někoho lovil po seznamkách.

Jenže pak jsme se s Radkou trochu opily a ona mi ukázala profil jednoho chlapa, kterého znala přes známého. Vypadal skvěle a sympaticky. Z legrace jsem mu napsala. A vlastně ani nic nečekala...

On se ale nečekaně rychle chytl. Začali jsme si psát. Vtipkoval, lichotil mi, připadala jsem si po letech zase žensky. A moc mě tohle virtuální flirtování bavilo. Když po týdnu navrhl setkání, zas jsem zaváhala. Ale byla jsem zvědavá, jestli je tak báječný i ve skutečnosti. A řekla jsem si, že jedna sklenička ještě přece nic neznamená... Ale už po deseti minutách bylo jasné, že mezi námi přeskočila jiskra. Cítila jsem motýlky v břiše jako náctiletá. A tušila jsem, že to může být velký průšvih..

Mohlo by Vás zajímat:

Jan (47): Čekám, zda manželka odolá pokušení. Vím, že se jí ozval dávný milenec

Vzpomněl si, odkud se známe

K ničemu mezi námi nedošlo, ale byl to večer plný napětí. Když jsme se loučili, zlehka mě pohladil po ruce. A já věděla, že bychom byli schopní jít dál, kdyby nás nezastavilo něco zvláštního. Oba jsme se shodli, že už jsme se někde viděli. Jen jsme nevěděli kde. Já na to nepřišla, ale on ano...

Nestačila jsem se z toho nového a vzrušujícího pocitu, že mě někdo vnímá a obdivuje, ještě pořádně vzpamatovat, když se událo něco nečekaného... O dva dny později přišla doma nečekaná bouře. Manžel přišel z práce, zabouchl dveře a bez pozdravu na mě vyštěkl: „Kde jsi byla v úterý večer?“ Zůstala jsem jako opařená. „Řekl bych, že to nebyla Radka, ale Lukáš,že?“ pokračoval a já byla ještě více v šoku. Jak to proboha ví? To nás viděl?

Nakonec se ukázalo, že Lukáš byl jeho bývalý kolega. Opravdu bláznivá náhoda. A já ho jednou viděla na firemním večírku, kam mě vzal manžel s sebou. Poznal mě, a nakonec se manželovi přiznal. Prý, aby ho varoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (39): Milenec mě tak okouzlil, že jsem spálila všechny mosty. Když se i on po letech konečně rozvedl, už mě nezajímá

Hádka, která nás zachránila

Manžel šíleně zuřil. Tahle naštvaného jsem ho dlouho neviděla. Ale zároveň mi dělalo dobře, že ještě žárlí. Že mě ještě nejspíš miluje a nechce, abych skončila v náručí jiného chlapa. Plakala jsem. Všechno jsem mu přiznala. A taky mu řekla, jak jsem se cítila poslední měsíce. Jak mě přehlížel a nechtěl nic řešit. Mlčel. A pak řekl: „Asi jsem si neuvědomil, jak moc jsme se jeden druhému vzdálili. A jak stačí málo, abych o tebe přišel...“

Od té doby je něco jinak. Úlet, který náš málem rozdělil, nás nakonec spojil. Potenciální milenec paradoxně zachránil naše manželství. Manžel si spoustu věcí uvědomil a pracujeme na našem. A také si konečně dopřáváme čas pro sebe. Chodíme spolu na procházky, zavedli jsme si večery bez mobilu a víc spolu mluvíme. Snad nám to vydrží...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (46): Našla jsem si milence a vše klapalo. Pak se ale do mě zamiloval a začal mi komplikovat život