
Mirka byla zasnoubená déle, než by si přála, a její přítel o plánování nechtěl ani slyšet. Po sérii hádek se Mirka rozhodla upustit páru někde jinde.
S Lukášem jsme byli zasnoubení skoro dva roky. Kroužek na ruce jsem nosila pořád, ale začínal se mi zdát stále těžší. Každý se mě pořád ptal, kdy bude svatba, a já se smála, že až budeme mít čas. Pravda byla, že jsem ten čas měla, ale on ne. Vždycky měl něco důležitějšího – práci, kamarády, cyklistiku. O svatbě mluvil, jen když chtěl změnit téma.
Chtěla jsem být trpělivá
Zpočátku jsem se snažila být trpělivá. Chtěla jsem věřit, že jen čeká na správnou chvíli. Ale pak se to začalo měnit. Kdykoli jsem se zmínila o datu, začal se tvářit, jako bych ho nutila k něčemu, co nechce. Přitom to byl on, kdo mě požádal o ruku.
Poslední hádka začala kvůli úplné maličkosti. Mluvila jsem o seznamu hostů a on úplně vyletěl. „Svatba je stejně zbytečná. Je to jen papír. Nemůžeš toho nechat?“ V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Odešla jsem z bytu, práskla dveřmi a šla k jednomu známému, kterého nesnášel. Byl to jeho bývalý spolužák, věčný provokatér, někdo, o kom přítel vždycky říkal, že se mě snaží dostat. Měl pravdu. A ten večer se mu to povedlo.
Nepamatuji si přesně, jak se to stalo. Byla jsem naštvaná, zklamaná, měla jsem v sobě víno a pocit, že na mě nikomu nezáleží. Ráno jsem se probudila s prázdnou hlavou a s vědomím, že to, co jsem udělala, nejde vzít zpátky. Chtěla jsem zmizet, vypnout telefon, nikdy ho už nevidět.
Přišel se omluvit
Jenže Lukáš přišel. Bez ohlášení, s kyticí a takovým pohledem, jaký jsem u něj neviděla roky. Řekl, že chce konečně plánovat svatbu. Že to myslí vážně, miluje mě a jen ho vyděsilo, jak moc jsem se chtěla vdávat. Stála jsem tam v pyžamu a přemýšlela, jestli mu říct pravdu. Usmívala jsem se, protože jsem nevěděla, co jiného dělat.
Nikdy jsem mu to neřekla. Ne z hanby, ale ze strachu, že by všechno skončilo. Paradoxně od té doby se zlepšil. Je pozornější, laskavější. Občas si říkám, jestli něco netuší. Někdy se na mě tak podívá, jako by se chtěl zeptat, co se té noci stalo.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




