Ida (27): Náhodou jsem objevila vánoční dárek. Je to zásnubní prsten, ale já se vdávat nechci

Před čtrnácti dny jsem v horní skříni hledala jednu šálu, kterou jsem v krabici se zimními věcmi nenašla. Bohužel jsem našla něco úplně jiného – drobnou sametovou krabičku, na níž bylo zlatě natištěno „Vezmi si mě“. Jakmile jsem ji otevřela, bylo mi vše jasné. Byl v ní prsten z bílého zlata s maličkým vltavínem. S mým oblíbeným kamenem. Nebylo sporu o tom, že ten šperk byl zásnubní. Málem jsem spadla ze židle, ze které jsem do skříně jen tak tak dosáhla. Přítel zjevně plánoval krok, na který ještě nejsem připravená. Do Štědrého dne zbývá pár dní a já nevím, co si počít.

Olga (28): Přítel připravil romantické zásnuby, jenže radost mi neudělal. Řekla jsem ano jen proto, že to čekala celá restaurace

Spíš mě to děsí než těší

Seděla jsem pak dlouho na zemi, přemýšlela a snažila se nepanikařit. S Markem je mi dobře, máme hezký vztah, ale o svatbě jsme nikdy nemluvili. Před rokem jsem nastoupila do prvního zaměstnání, poprvé jsem si něco našetřila, neumím si vůbec představit, že bych teď řešila plánování a financování svatby. Navíc je tu ten obrovský závazek, který mě spíš děsí než těší.

Marek vše vidí zjevně jinak, obě jeho sestry už mají děti, přítel o nich v poslední době často mluví. Také občas zmínil možnost vzít si hypotéku a mít vlastní byt. „Je to nesmysl, platit další roky nájem, přemýšlel jsem, že když teď pracujeme, mohli bychom si vzít hypotéku. Mám to spočítané, dosáhli bychom na ni,“ řekl mi nedávno. Nijak jsem to nekomentovala, na mě to prostě bylo moc brzy, moc rychlé, moc vážné – prostě moc!

Martina (31): Moje mladší sestra je zasnoubená s týdenní známostí. Moje obavy jsou jí k smíchu

Zkoušela jsem mu to říct

Vůbec se nemohu rozhodnout, zda vše s Markem probrat ještě před Vánocemi, anebo to nechat plynout. Což se mi často vyplatilo, některé věci se vyřeší samy… Hrozně nepříjemné je, že přítel začal opatrně naznačovat i tajemně se usmívat, že něco chystá.

Několikrát už jsem byla rozhodnutá s ním promluvit, ale když jsem si představila jeho výraz, až mu řeknu, že se vdávat nechci, přešla mě chuť. Přitom ho miluju. „Iduš, a dokážeš říct proč vlastně? Ty řeči o práci a že si to neumíš představit, nejsou všechno, to ti nesežeru…“ řekla mi trochu drsně kamarádka. Musela jsem si přiznat, že má pravdu. Jenže si jednoduše neumím odpovědět, co se za mým strachem skrývá.

Kristina (30): Kamarádka mi nadšeně oznámila zásnuby. Měla bych se radovat s ní, ale mám strach z toho, koho si bere

Co když odejde?

Štědrý den se blíží a já se cítím úplně strašně. Vůbec se netěším, nemohu spát, zhubla jsem dvě kila. Představuji si, jak u rozsvíceného stromku poklekne a ze mě vypadne jen nejisté „Promiň, ale ne.“ Co když tím náš vztah zničím? Co když odejde?

„Vždyť ho strašně zraním. Ale nemohu vdávat proto, abych někoho nezranila, anebo ze strachu. Svatba má mít jiný důvod!“ vysvětlovala jsem kamarádce a vlastně i sobě. Štědrý večer se blíží a já sedím na časované bombě. Marek je plný očekávání, já plná strachu. Nechci ho ztratit, ale nechci se ani nutit do něčeho, co cítím, že není pro mě. Nejraději bych ten prsten den před Vánocemi schovala, aby ho nenašel.

Patricie (30): S přítelem už jsme prakticky stáli před oltářem. Pak mi řekl něco, na co do smrti nezapomenu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].