Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeLea žila v harmonickém vztahu, ale na vytoužený prstýnek čekala marně. Až jednoho dne zasáhl osud a vše se náhle změnilo, jako by někdo mávl kouzelným proutkem.
Jsem žena, která od života chce všechno a nejlépe hned. Nevěřím na zbytečné otálení. Vždycky říkám: „Nikdy nevíte, co přinese zítřek.“ A když jsem se zamilovala do Davida, měla jsem jasno. Chtěla jsem si ho jednou vzít. Jenže David byl úplný opak. Nespěchal. Do svatby se nehnal. A mně nezbývalo než čekat… Nebo se rozhodnout, co vlastně chci – jestli jeho, nebo snubní prsten.
Přítel se žádostí o ruku nespěchal
S Davidem jsme procestovali kus světa. Dovolené, výlety, víkendy na horách a já pokaždé tajně doufala, že právě na jednom z těchto míst přijde chvíle, kdy mi navlékne prstýnek. Jenže jeho to vůbec nenapadlo. Neměl důvod, vždyť nám bylo dobře i bez toho.
A měl pravdu. Bylo nám fajn. Ale po šesti letech vztahu jsem už nechtěla čekat. Nechtěla jsem náš příběh jen tak přechodit, jako by se nás netýkala budoucnost. Jenže přítel to viděl jinak. Vždycky říkal: „Jsi žena, kterou si chci vzít, ale nespěchej. Máme přece dost času.“ A právě při těchto slovech jsem potichu zatínala zuby.
Začal mě přitahovat přítelův bratr
David byl o tři roky starší než já a měl bratra Lukáše, který se právě vzpamatovával z těžkého rozvodu. Byl na dně a David v něm viděl spíš odstrašující příklad než blízkého člověka. Možná i proto jsem měla potřebu Lukáše víc poznat a jeho přesvědčení, že ženy jsou potvory, nějak vyvrátit.
Setkali jsme se v parku, když jsem venčila našeho jezevčíka. Zkoušela jsem se vcítit do jeho situace, poslouchala příběh jeho nepovedeného manželství i jeho pohled na můj vztah s Davidem. Postupně jsme zjišťovali, že máme podobný názor na život - nečekat, až se něco stane, ale jít tomu naproti. Sdíleli jsme i stejné záliby a já si najednou uvědomila, že mi s Lukášem začíná být dobře. Víc než bych čekala.
Odjeli jsme na společnou dovolenou
Scházeli jsme se čím dál častěji a napětí mezi námi houstlo. Lukáš mě přitahoval a stejně to cítil i on. Jenže ani jeden z nás to neřekl nahlas. Všechno zůstávalo viset ve vzduchu. A pak přišel David s nečekaným návrhem: „Pojedeme všichni tři na dovolenou do Karibiku.“ Netušila jsem, že právě tam se všechno zlomí.
Na vysněnou dovolenou jsem odjížděla plná očekávání a zároveň s nervózními obavami z citů, které jsem chovala k oběma bratrům. David rezervoval luxusní bungalov s výhledem na oceán, připravil romantická překvapení, ale Lukáš bydlel jen o pár kroků dál. Oba se mi dvořili, každý po svém. A pak přišel večer, kdy Davidovi nebylo dobře a Lukáš mě místo něj pozval na večeři…
Přišla žádost o ruku, ale od někoho jiného
Byla to scéna jako z filmu. Housle hrály, plály svíčky a atmosféra byla nabitá romantikou. A pak přede mnou Lukáš poklekl a požádal mě o ruku. V tu chvíli se mi zatajil dech. Nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku. A pak ze mě vypadlo: „Vždyť jsi Davidův bratr.“ Lukáš se na mě podíval a klidně odpověděl: „Ano, ale ty přece nerada čekáš. A s Davidem ani nevíš, jestli se někdy dočkáš.“
Nevydržela jsem ten tlak. Utekla jsem od stolu jako malá holka. Nic jsem s Lukášem nikdy neměla, ani pořádný polibek mezi námi neproběhl. Přesto by si mě klidně vzal. Myšlenky mi vířily hlavou jako vichřice. Věděla jsem, že k Lukášovi něco cítím, ale Davida jsem milovala. A celé se to jen komplikovalo.
Přítel mě prostě nechal jít
Ráno jsem brečela a nedokázala se na Davida ani podívat. Bylo mu pořád ještě zle z jídla, ale já byla spíš naštvaná - na něj i celou situaci. Měla jsem pocit, že mě do ní dostal. Možná kdyby mě dřív požádal o ruku, nemusela bych teď váhat, jestli má tenhle vztah vůbec smysl.
Po návratu domů jsem cítila, že se musím nejdřív srovnat sama se sebou. Rozešla jsem se s Davidem. Nechtěla jsem žít v nejistotě a ubližovat někomu, kdo si to nezaslouží. David to přijal se zvláštním klidem a řekl, že náš vztah je otevřený. Nezdržoval mě, nechal mě jít.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
