Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Olga žije s Danem a miluje ho, jen svatba pro ni není důležitá. Věří v lásku, ale ne ve svatební sliby a drahé obřady. Přesto mu řekla ano – ne z přesvědčení, ale pod tlakem. Jen proto, že se všichni dívali a nečekali jinou odpověď. Teď neví, jak Danovi říct pravdu.
S Danem jsme přes rok a půl. Milujeme se, bydlíme spolu, všechno nám funguje, a tak se všichni ptají, kdy bude svatba a děti. Jenže já na manželství nevěřím. Přijde mi to jako přežitek.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o svatbě
Věřím v lásku, ne manželství
Možná to bude také tím, že naši se rozvedli a mámě nevyšel ani další pokus. I v okolí vidím, kolik svateb skončilo rozvodem. A přitom to byla taková drahá sranda. Stálo je to půl milionu a už po roce si nemůžou přijít na jméno. O tohle vážně nestojím. Klidně budu dál žít na hromádce, v láskyplném vztahu bez přetvářek a svatebních trapáren.
Když jsme se o tom kdysi s Danem bavili, měl pochopení. „Hlavně, že jsme spolu, ne?“ řekl tehdy. Byla jsem si jistá, že jsme na stejné vlně. Jenže nebral to asi dost vážně.
Velké gesto, které mě zaskočilo
O minulém víkendu mě Dan pozval do krásného hotelu. Je pravda, že mi to bylo trochu divné. Žádné narozeniny ani výročí jsme neslavili. Ale on mě uklidnil. „Zasloužíme si trochu rozmazlování,“ usmál se. Byla jsem nakonec nadšená, těšila jsem se, že vypadneme z našeho malého bytu a zažijeme něco hezkého. Ani na chvíli mě ale nenapadlo, že by za tím bylo něco víc.
Večeře byla dokonalá, o pěti chodech. Takové lahůdky jsem snad nikdy neměla. Na stole svítila svíčka, popíjeli jsme drahé víno a povídali si o všem možném. Bylo to vážně romantické. Když pak číšník přinesl dezert, začala znít romantická hudba. Klavírista hrál moji oblíbenou skladbu. Úplně mě to dojalo. Ani v tu chvíli mi nedocvaklo, že to není náhoda, že v tom má prsty Dan. Ten pak zničehonic vstal a poklekl mi k nohám. A mně to došlo. Otevřel krabičku a: „Olinko milovaná, vezmeš si mě?“
O tohle divadlo jsem nikdy nestála
Ztuhla jsem a zmocnila se mě panika. Předtím jsem vůbec nevnímala lidi, kteří s námi byli v restauraci, a najednou byli součástí našeho příběhu. Nebylo jich málo. Všichni přestali jíst, pít i mluvit a upřeli zraky na nás dva. Tedy hlavně na mě, jako by mě propichovali pohledem a nechápali, proč si dávám tak na čas, nadšeně ho neobejmu a nevykřiknu ANO! Cítila jsem, jak se mi sevřel žaludek. Chtělo se mi z toho trapného divadla utéct, ale nedokázala jsem to. Neměla jsem odvahu ponížit Dana a zklamat desítky cizích lidí. Nikdo nečekal jinou odpověď.
„Ano,“ zašeptala jsem nakonec. V tu chvíli jsem se cítila spíš jako herečka než jako šťastná snoubenka. Ozval se nadšený výskot a celá restaurace včetně číšníků a kuchařů tleskala. Dan mě objal a mně vytryskly slzy. Ne dojetím, ale zklamáním... Copak nepochopil, že o tohle jsem nikdy nestála?
Jak mu teď říct pravdu?
Je mi jasné, že spousta holek by takovým večerem byla nadšená, ale já to mám prostě jinak. Vážně nestojím o veřejné vyznání lásky. Než jsem se vzpamatovala, Dan postoval fotku mé ruky se zásnubním prstýnkem na Instagram. Během chviličky se tam objevily spousty gratulací. Začerstva to také zavolal svým rodičům. Já se jen šokovaně usmívala a v duchu si opakovala, že je to nějaký omyl, že se z toho nějak vymluvím. Že nechci dělat něco jen proto, že se to očekává.
Jenže dny běží a já pořád nevím, jak mu to říct. Navíc Dan si mého podivného chování už všiml. Chodím totiž jak tělo bez duše a jsem na něj protivná. Ale vymluvila jsem se na stres v práci. „Víš, že tě miluju, ale já prostě svatbu nechci,“ zkoušela jsem si to říct nahlas sama pro sebe. Ale jak to říct jemu, když je tak šťastný? A už plánuje, kde se vezmeme, koho pozveme a jaké menu se bude podávat...
Nemohla bych žít ve lži
Nechci ho ztratit, znamená pro mě opravdu hodně, ale nepotřebuji naši lásku zpečetit nějakým papírem, mejdanem a cirkusem pro desítky lidí. Ty stovky tisíc, co to bude stát, bych raději procestovala. Ale bojím se, že to Dan nepochopí. I přesto, že jsem mu to na začátku říkala. Asi si myslí, že všechny ženy stojí o taková romantická gesta a stát se aspoň na jeden den princeznou. Všechny fakt ne. Já jsem jedna z nich.
Vím, že do toho dal kus sebe a bude velmi zklamaný, ale nechci žít s někým, komu lžu hned od začátku zasnoubení. Je mi jasné, že by mě to stejně brzy dohnalo a přineslo by to ještě více bolesti. Možná mě některé ženy odsoudí, ale říct ano jen proto, že všichni s tím počítají, není správné. Teď musím najít odvahu říct i to, co se říká mnohem hůř než ano: pravda.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
