Mirka (29): Těsně před svatbou jsem se zakoukala do bratra svého nastávajícího. Nejradši bych vše zrušila

Byla jsem přesvědčená, že je to láska. Jenže jakmile jsem uviděla Davida, Petr pro mě přestal existovat. Uměl krásně vyprávět, byl zajímavý, zcestovalý, prostě někdo úplně jiný než Petr, přesně takový partner, jakého jsem si vysnila, a jeho hledání jsem už vzdala. A najednou byl tady.

Kateřina (20): Brácha si domů přivedl novou přítelkyni. Chudák holka se ocitla v rodinné přestřelce

Plánování svatby mě úplně pohltilo

Petra jsem potkala docela prozaicky v kavárně, kde si ke mně bez vyzvání přisunul židli. „Tady je lepší světlo,“ řekl s úsměvem, který mě odzbrojil. „A k čemu ho potřebuješ?“ zkusila jsem zaútočit poznámkou. „To abych na tebe líp viděl, krásko,“ zasmál se – a byla ruka v rukávě.

Od toho dne jsme byli spolu skoro pořád. Když mě požádal o ruku – něco, co se už dneska nevidí – bylo to nečekané a krásné. Stála jsem u něho v kuchyni, na sobě nevzhlednou zástěru a ruce mokré od nádobí, a Petr se jen nadechl: „Miláčku… chceš mě?“ Ano. Ano, ano, ano.

Plánování svatby mě úplně pohltilo. „Ty tvoje šaty jsou jak z pohádky,“ rozplývala se kamarádka a nabídla se, že zařídí svatební koláčky. Vznášela jsem se na obláčku, jen Petr měl starost: „Nevím, jestli přijede můj brácha,“ strachoval se. David totiž studoval na druhém konci světa a kromě toho to byl velký dobrodruh a cestovatel. „Třeba nás překvapí,“ usmála jsem se. To jsem ovšem netušila, jak moc.

Anička (28): Těsně před svatbou jsem si musela odskočit. U toalet jsem zahlédla něco, co mi změnilo život

Zamotal mi hlavu

Pár dní nato někdo zaklepal. Petr otevřel dveře a za nimi stál David. „To si nemohl dát vědět?“ zařval Petr. Kluci si skočili do náruče a já jsem tam stála jak tvrdé Y. „Musím ti představit svoji holku,“ otočil se Petr ke mně a pak se zasekl a dodal: „No, vlastně moji budoucí manželku. A tvoji švagrovou!“

„Těší mě, Mirko, Petr o tobě pořád mluví,“ podal mi David ruku. „Doufám, že jen hezky,“ pípla jsem a připadala si najednou divně nervózní.

Večer probíhal lehce, skoro kouzelně. Seděli jsme u stolu, David vyprávěl historky ze studií a cest. „A pak jsme se s kámošem v té džungli ztratili,“ smál se. A já se smála s ním, možná až moc. V noci jsem pak nemohla spát. „Co to se mnou je?“ šeptala jsem sama sobě do tmy. Věděla jsem ale dobře, že na Davida myslím víc, než bych kdy měla.

Simona (23): Můj dvacetiletý bratr se zbláznil do starší ženy. Rodiče kvůli tomu dost zuří

Konec snů o manželství

Další dny David zmizel, obrážel svoje kámoše a známé a já jsem byla čím dál tím víc nesvá. „Možná bychom tu svatbu mohli trochu… posunout?“ zkusila jsem to opatrně na Petra vybalit. „Posunout?“ zvedl obočí. „Proč?“

„Nestíhám všechno zařídit… přece jen… šaty, hosté…“ blekotala jsem. Pravda byla ale úplně jiná, jenže tu jsem mu říct nemohla. Byla taková, že jsem už nemyslela na Petra, ale na Davida. Na jeho opálené ruce, tmavé oči, úsměv… A začínala jsem být přesvědčená o tom, že jsem tu lásku k Petrovi nějak moc uspěchala.

„Nestíháš, nebo nechceš?“ postavil se Petr těsně ke mně a podíval se mi do očí. Neměla jsem co bych řekla, a tak Petr pokračoval: „Nic se posouvat nebude! Svatba je naplánovaná a tím to končí!“ Jeho hlas zněl tvrdě a nesmlouvavě. „Už kvůli Davidovi jsme svatbu plánovali na léto, aby se tady mohl zdržet.“

Ano, už kvůli Davidovi… Kvůli němu se nemůžu vdát. V takových chvílích dělá člověk ta nejhloupější rozhodnutí. Nebo to, že zruším svatbu a zklamu nejen Petra, ale svoje a jeho rodiče a celou hromadu hostů, bude naopak moudré? Poprvé v životě nevím, jak dál, a není nikdo, kdo by mi poradil.

Miroslava (46): Ležím se sádrou na pohovce a lituji se. Parádivost mě vyřadila z běžného života

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].