
Petra poznala svou velkou lásku na střední škole a přestože se jednalo o jejího profesora, jejich city byly opětované. Chystali svatbu a těšili se na společnou budoucnost. Pak se ale na scéně objevila profesionální tanečnice Lucie…
Považuji se za obyčejnou holku, která si ráda dá něco sladkého, přečte si dobrou knihu, podívá se na romantický film a sní o té pravé lásce. V dětství jsem toužila být herečkou, pak zase modelkou. Mám ráda květiny, nakupování oblečení a zkrátka všechno, co má většina dívek ráda. V jedné věci jsem ale jiná. Jsem absolutní taneční antitalent a každý můj pokus končí fiaskem.
Beznadějně jsem se zamilovala
Už na základce jsem si vyslechla spoustu poznámek na to, že jsem pohybově zcela nemožná. Tehdy jsme v tělocviku nacvičovali jakousi sestavu na hudbu, a zatímco ostatní dívky s tím neměly problém, já si připadala neohrabaně. Hudbu přitom zbožňuji, ale nikdy jsem se nedokázala sladit s jejím rytmem. Ať jsem se snažila sebevíc, mé pohyby byly vždycky mimo.
To, že tanec nepatří mezi mé silné stránky, ale naštěstí nikomu nevadilo, a mně už vůbec ne. Časy, kdy každá dívka musela absolvovat taneční a plesy byly vrcholem společenské sezóny, jsou dávno pryč. Kvůli nedostatku talentu jsem to tedy vzdala a ušetřené peníze investovala do užitečnějších aktivit. Čas plynul. Ze základní školy jsem zamířila na střední, kde jsem úspěšně odmaturovala s pevným přesvědčením, že s tancem je navždy konec.
Jenže na konci čtvrtého ročníku nastal zlom. Za naši dlouhodobě nemocnou profesorku nastoupil nový češtinář, který byl jako ztělesněním mužské dokonalosti. Vysoký, štíhlý, charismatický blonďák s perfektně vyžehlenými košilemi. Jmenoval se Tomáš a všechny spolužačky z něj byly paf, já ale nejvíc. Beznadějně jsem se zamilovala. Můj cit sice utrpěl menší šok, když jsem na internetu objevila, že je zároveň profesionálním tanečníkem, ale na mých citech to nic nezměnilo.
Zlepšil mé taneční schopnosti, ale náš vztah to nezachránilo
Tomáš si zachovával profesionální přístup, ale sympatie byly zjevně oboustranné. Rok po mé maturitě jsme se dali dohromady. Miloval mě takovou, jaká jsem, a můj odpor k tanci mu přišel spíše roztomilý. Nesmál se mi posměšně, ale naopak si dal tu práci, abychom jednou mohli společně vyrazit na ples. Byla jsem v sedmém nebi a nic se nezdálo krásnější, než když jsem po dvou letech kamarádkám ze školy oznamovala datum naší svatby. Všechno bylo jako v pohádce, možná až moc.
Jenže poté přišla nečekaná změna. Tomáš obdržel skvělou pracovní nabídku. Mohl by se naplno věnovat tanci a přestat učit, což podporovali hlavně jeho rodiče. Podmínkou ale byla nová taneční partnerka Lucie, která měla nahradit tu stávající, Soňu. Zprvu mi to nevadilo, naopak jsem mu jeho úspěch přála.
To trvalo jen do chvíle, než jsem zjistila, že Tomášovi na Lucii záleží víc, než by mělo, a že už dávno není jen jeho kolegyní. Postavila jsem ho před hotovou věc s otázkou, co bude dál. Poprvé v životě jsem od něj slyšela odpověď, která bolela a znamenala konec. Tomáš upřednostnil Lucii, a to v podstatě jen proto, že sdíleli společnou vášeň. Což je, když se nad tím zamyslím, vlastně pochopitelné. Po mém boku by ho kariéra slavného tanečníka asi nečekala…
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




