Miroslava (46): Ležím se sádrou na pohovce a lituji se. Parádivost mě vyřadila z běžného života

Ležím doma na pohovce a chce se mi brečet. Včerejší den byl opravdu děsný. Ruku mám v sádře a pevně doufám, že nebudu muset jít na operaci.

Gita (56): Chtěla jsem synovi pomoct v těžké životní situaci. Skončila jsem jako neplacená služka a chůva

Nevhodné chování mi způsobilo bolest

Slyšela jsem v televizi, že upozorňovali na možnost ranních mrazíků a náledí. Věděla jsem to, a přesto jsem se ráno rozhodla, že si vezmu svoje oblíbené boty na vysokém podpatku. Přesně vím, jak jsem si to zdůvodnila. Hlavou mi běžela jediná myšlenka. Případné náledí bude jen v ranních hodinách. Cestu do práce zvládnu a potom už to bude dobré.

Svoje boty na vysokém podpatku miluji. Krásně vizuálně protáhnou nohy a cítím se v nich fantasticky. Bohužel touha být pěkná zvítězila nad zdravým rozumem. Měla jsem si obout zimní boty na nízkém podpatku. Ale já ne. Já si vzala boty na osmicentimetrovém podpatku a vyrazila do mrazivého rána. Kabelku v ruce, rychlá chůze na autobus a stačila vteřina. Pád a praskání kostí.

Terezie (18): Vyhodili mě ve třeťáku při reparátu. Byla to nespravedlnost, ale já se nevzdala

Zlomená ruka mi přináší velkou bolest

Přecházela jsem přes silnici a jak jsem rázným krokem vyrazila dolů z obrubníku, podjely mi nohy a skončila jsem na zemi. Bohužel jsem upadla na ruku a na vlastní uši jsem slyšela lámání kostí. Ležela jsem na zemi a byla jsem otřesená. Pomohl mi soused, který vše viděl a šel mi na pomoc. Odvezl mě do nemocnice a počkal tam se mnou do doby, než přijel můj manžel.

Rentgen odhalil zlomeninu kostí na předloktí. Lékař mi kosti mechanicky srovnal a vytvořil mi sádru. „Za týden přijdete na kontrolní rentgen, abychom zjistili, zda jsme to narovnali dobře. Odpočívat, při bolesti si vezměte prášek na bolest a doporučuji klidový režim,“ poučil mě lékař. Manžel nechápal můj výběr bot a já ho požádala, aby to nekomentoval.

Markéta (48): Z letošní zimy už jsem vyčerpaná. Z neustálého nachlazení mě dostaly až bylinky a babské rady

Trest za parádivost vnímám jako nepřiměřený

„Můžeš prosím mlčet? Ano, vzala jsem si nevhodné boty. Ano, ty nosíš už týden zimní boty. Ano, jsem lehkovážná a vím, že jsem způsobila komplikace. Vím, že pojedu se sádrou na ruce do termálních lázní v prosinci a veškeré předvánoční přípravy jsou na tobě,“ uraženě jsem opakovala manželova slova. Cítila jsem se mizerně. Manžel mi spíše vynadal, než aby mi dal podporu. Odvezl mě domů a jel do práce.

Nevzal si dovolenou nebo volno, aby mi doma pomohl. Ležím na pohovce a lituji se. Otevřít si pití jednou rukou je nemožné. Netuším, jak se budu oblékat. A pevně doufám, že ruka přestane brzy bolet. Zatím je to bolest nesnesitelná a jsem na sebe naštvaná tak moc, že se mi chce brečet. První mrazík mě vyřadil na několik týdnů z běžného života. Doufám, že se v práci budou kolegyně zlobit jen trochu.

Jana (33): Přítel je zloděj a simulant. Zatímco byl na neschopence, tajně si vyřizoval kšefty