Miroslava (46): Ležím se sádrou na pohovce a lituji se. Parádivost mě vyřadila z běžného života

Ležím doma na pohovce a chce se mi brečet. Včerejší den byl opravdu děsný. Ruku mám v sádře a pevně doufám, že nebudu muset jít na operaci.

Gita (56): Chtěla jsem synovi pomoct v těžké životní situaci. Skončila jsem jako neplacená služka a chůva

Nevhodné chování mi způsobilo bolest

Slyšela jsem v televizi, že upozorňovali na možnost ranních mrazíků a náledí. Věděla jsem to, a přesto jsem se ráno rozhodla, že si vezmu svoje oblíbené boty na vysokém podpatku. Přesně vím, jak jsem si to zdůvodnila. Hlavou mi běžela jediná myšlenka. Případné náledí bude jen v ranních hodinách. Cestu do práce zvládnu a potom už to bude dobré.

Svoje boty na vysokém podpatku miluji. Krásně vizuálně protáhnou nohy a cítím se v nich fantasticky. Bohužel touha být pěkná zvítězila nad zdravým rozumem. Měla jsem si obout zimní boty na nízkém podpatku. Ale já ne. Já si vzala boty na osmicentimetrovém podpatku a vyrazila do mrazivého rána. Kabelku v ruce, rychlá chůze na autobus a stačila vteřina. Pád a praskání kostí.

Terezie (18): Vyhodili mě ve třeťáku při reparátu. Byla to nespravedlnost, ale já se nevzdala

Zlomená ruka mi přináší velkou bolest

Přecházela jsem přes silnici a jak jsem rázným krokem vyrazila dolů z obrubníku, podjely mi nohy a skončila jsem na zemi. Bohužel jsem upadla na ruku a na vlastní uši jsem slyšela lámání kostí. Ležela jsem na zemi a byla jsem otřesená. Pomohl mi soused, který vše viděl a šel mi na pomoc. Odvezl mě do nemocnice a počkal tam se mnou do doby, než přijel můj manžel.

Rentgen odhalil zlomeninu kostí na předloktí. Lékař mi kosti mechanicky srovnal a vytvořil mi sádru. „Za týden přijdete na kontrolní rentgen, abychom zjistili, zda jsme to narovnali dobře. Odpočívat, při bolesti si vezměte prášek na bolest a doporučuji klidový režim,“ poučil mě lékař. Manžel nechápal můj výběr bot a já ho požádala, aby to nekomentoval.

Markéta (48): Z letošní zimy už jsem vyčerpaná. Z neustálého nachlazení mě dostaly až bylinky a babské rady

Trest za parádivost vnímám jako nepřiměřený

„Můžeš prosím mlčet? Ano, vzala jsem si nevhodné boty. Ano, ty nosíš už týden zimní boty. Ano, jsem lehkovážná a vím, že jsem způsobila komplikace. Vím, že pojedu se sádrou na ruce do termálních lázní v prosinci a veškeré předvánoční přípravy jsou na tobě,“ uraženě jsem opakovala manželova slova. Cítila jsem se mizerně. Manžel mi spíše vynadal, než aby mi dal podporu. Odvezl mě domů a jel do práce.

Nevzal si dovolenou nebo volno, aby mi doma pomohl. Ležím na pohovce a lituji se. Otevřít si pití jednou rukou je nemožné. Netuším, jak se budu oblékat. A pevně doufám, že ruka přestane brzy bolet. Zatím je to bolest nesnesitelná a jsem na sebe naštvaná tak moc, že se mi chce brečet. První mrazík mě vyřadil na několik týdnů z běžného života. Doufám, že se v práci budou kolegyně zlobit jen trochu.

Jana (33): Přítel je zloděj a simulant. Zatímco byl na neschopence, tajně si vyřizoval kšefty

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].