Nezničitelný Niki Lauda: Po 40 dnech od děsivé nehody začal znovu závodit. S jizvami, bez vlasů a očních víček

Andreas Nikolaus "Niki" Lauda byl rakouský pilot Formule 1, trojnásobný mistr světa, spolukomentátor závodů na stanici RTL a majitel leteckých společností Lauda Air a Niki.

Mohlo by Vás zajímat:

Před 26 lety zemřela automobilová závodnice Eliška Junková: Byla nejrychlejší ženou světa, manžel jí zahynul strašnou smrtí

Rozený rebel Niki Lauda

Niki Lauda se narodil 22. února 1949 do vídeňské rodiny úspěšných průmyslníků, kteří vlastnili řetězec papírenských závodů. Jakmile mohl, začal řídit vysokozdvižné vozíky a dodávky. V 17 letech ale poprvé uviděl Velkou cenu Německa, což mu naprosto změnilo život. Okamžitě začal pracovat na získání vlastního závodního vozu, přestože mu to rodiče jasně zakázali. Zašel dokonce tak daleko, že zfalšoval vysvědčení. Za "skvělé" známky mu pak rodiče koupili auto.

První závodní vůz ale dostal od místního závodního hrdiny Fritze Baumgartena. Rodičům ale namluvil, že ho jen schoval kamarádovi v garáži. O tom, že závodil, se dozvěděli až z novin. Skončil na druhém místě. V roce 1971 si vzal, oproti životní pojistce, půjčku, aby mohl nastoupit do týmu Formule 2 a1. Díky tomu upoutal pozornost zástupců Ferrari, což jeho kariéru katapultovalo do závratných výšin.

Mohlo by Vás zajímat:

Jean-Paul Belmondo: Nebýt tuberkulózy, možná by se z něj stal slavný sportovec

Na prahu smrti

Rodiče se o Nikiho život báli oprávněně. Psal se 1. srpen roku 1976 a Lauda zrovna startoval na okruhu Nürburgring. Několik dní před závodem se ale snažil o bojkot celé akce. Okruh považoval za velmi nebezpečný, možná až smrtelný. Nikdo se k němu ale nepřipojil.

Kvůli špatnému počasí byl povrch dráhy mokrý. Přestože se začalo počasí pomalu zlepšovat, nechal si Lauda raději po prvním kole na svém Ferrari vyměnit kola. Nepomohlo mu to. V jedné ze zatáček vyletěl z dráhy, narazil do terénu a vzplál. Navíc do něho narazili ještě dva další závodníci, auto se totiž po nárazu odrazilo zpět doprostřed dráhy. Bylo tak velmi těžké se mu za plné rychlosti vyhnout.

Ven mu pomohli jeho další soupeři. Trvalo ale nekonečnou jednu minutu, než ho z hořící pasti dostali ven. Lauda byl při vědomí a jen opakoval, ať ho vytáhnou. Nejhůře to odnesla jeho hlava. Při nárazu mu totiž odletěla helma. Na některých částech tak měl pokožku spálenou na uhel. O tom, že "vypadá dobře" mu musel lhát závodník John Watson, který ho držel v náručí, dokud nepřijeli záchranáři.

Mohlo by Vás zajímat:

První lidská dělová koule: Cirkusová hvězda Zazel uspěla tam, kde muži selhali

Mysleli si, že zemře

V nemocnici si lékaři mysleli, že svým zraněním podlehne. Popáleniny byly příliš rozsáhlé. Také se nadýchal zplodin, které vážně poškodily jeho plíce. Jeho žena ho poznala jen podle nohou. Tvář, potažmo celá jeho hlava, byla k nepoznání. Dokonce za ním přišel i kněz, který mu udělil poslední pomazání. Odhodlaný závodník ho ale, poté co se probral z umělého spánku, poslal někam. Naštvalo ho to tak moc, že se začal snažit ze všech sil, aby se brzy postavil znovu na nohy.

A svá slova dodržel. A dokonce chtěl znovu závodit. Jeho tým Ferrari byl z toho pěkně na větvi. Vždyť za nimi přišel jakýsi přízrak bez vlasů, bledý, zjizvený a bez víček, který tvrdil, že je Niki Lauda a že chce znovu závodit. Po několika cvičných kolech byl zpátky. Pokud ho v nitru sžíral strach, byl pryč. Po pouhých čtyřiceti dnech od nehody tak znovu stanul na závodní dráze, tentokrát na okruhu v Munze. Skončil na čtvrtém místě, což byl po tom všem neuvěřitelný výkon.

Mohlo by Vás zajímat:

Nezničitelná šedesátnice: Annie měla nízký důchod, a tak sjela Niagarské vodopády v sudu