Dvojnásobná maminka Lucie Šafářová: Mateřství je náročnější než tenis. Třetí dítě už určitě nechci

Lucie Šafářová navštívila s Tomášem Plekancem a oběma dětmi vánoční rozsvícení Stromu radosti.Tomáš Plekanec se svou dcerou Leontýnkou.Lucie Šafářová říká, že Leontýnka má hodně energie, a proto ji hodlá vést ke sportu.Půlroční Oliverek je podle Lucie klidné miminko, které rádo spinká.+ 6 fotek+ 7 fotek

Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát přijala bývalá špičková tenistka a nyní dvojnásobná máma Lucie Šafářová (35). Promluvila o nelehkém dětství, které strávila na kurtech, ale také o mateřství, které přišlo záhy po ukončení sportovní kariéry. Jak je na tom slavná tenistka po druhém porodu s váhou? A je těžší vrcholový sport, nebo ukočírovat smečku čtyř dětí?

Veronika Nováková
Veronika Nováková 30. 11. 2022 09:00

Tenistka Lucie Šafářová (35) ukončila kariéru v roce 2019 a rovnýma nohama skočila do zcela nového vrcholového sportu, kterým je mateřství. S hokejistou Tomášem Plekancem (40) má dvě děti, brzy tříletou Leontýnku a půlročního Oliverka.

Když se k tomu přidají Tomášovi synové Matyáš (10) a Adam (6) z předchozího manželství se zpěvačkou Lucií Vondráčkovou, má Lucie doma pěknou smečku. „Měla jsem z toho trošku respekt, ale je to zase nová zkušenost a teď už chápu rodiny, které mají hodně dětí," vypráví v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou pětinásobná grandslamová vítězka ve čtyřhře.

Leontýnce budou tři roky a Oliverkovi bylo půl roku. Kde máš nějaké bříško?

To bude tou náročnou péčí o děti, tím se hubne lépe než tenisem! Nebo alespoň to naše dítko je tak akční, že já ji nestíhám.

Takže je to spíš Leontýnka, kdo tě prohání?

Zatím ano. Člověk kvůli Oliverkovi nespí, do toho akční Leontýnka. Mám pocit, že jedu nonstop.

Z tvých rozhovorů mám ale pocit, že Tomáš hodně pomáhá.

To ano. Musím říct, že je skvělej. Zastane hodně, jinak bych se asi už zhroutila.

Představovala sis takhle mateřství? Překvapilo tě něco?

Já jsem hrozně klidný člověk. I v tenise jsem zažila strašně moc emočních výkyvů, a když jsem z něj vypadla, měla jsem pocit, že mě v životě vlastně nic nevykolejí. Ale ona mě dokáže vytočit do takových rozměrů, že ani nevím, že to ve mně je! Dokážu se hrozně rozčílit. V tenise jsem byla schopná málokdy zařvat, ale tady někdy zařvu.

Jsi známá tím, že ses nerozčilovala a za celou kariéru jsi rozbila snad jen tři rakety. To víš, někdy to přijít muselo. Je fakt, že děti nás nejvíc učí a otvírají nám oči.

To určitě.

Mě zase Bibina učí hodně trpělivosti.

A ještě, když je do toho člověk nevyspalý, má druhé dítě... No, občas je to zajímavé. Ale jo, člověk se občas učí.

Můžete někdy nechat děti u babiček a vyjít si s Tomášem třeba na večeři?

S Leontýnkou už jsme potom byli, ale teď s Oliverkem jsme byli na večeři snad jen jednou. Já čekám, až přestanu kojit, bude to potom jednodušší. Měli jsme třeba výročí a on vedle nás v kočárku spal. To bylo krásné, že nás to nechal oslavit.

Občas máš doma čtyři děti, to už je velká smečka. Zvládáte ji?

Měla jsem z toho trošku respekt, ale je to zase nová zkušenost a teď už chápu rodiny, které mají hodně dětí. Vždycky jsem si říkala, jak to zvládají, to není možné. Ale oni, protože jsou věkově od sebe, si jedou tu svoji skupinu, hrají si spolu a já najednou zjišťuji, že mám jen toho Oliverka. Ale samozřejmě, mají hlad, takže člověk ty děti musí zabezpečit po všech stránkách. Ale když tam s námi potom kluci nejsou, tak Leontýnka vyžaduje moji pozornost, kterou ovšem musím dělit mezi Oliverka a ji. A to se jí nelíbí. Když tam jsou kluci, Leontýnka vidí, že mám Oliverka, a jde za nimi.

To je šikovné, to mě nenapadlo. Čím víc dětí, tím víc zábavy.

Ale tak samozřejmě, potom jsou chvíle, kdy má každý z nich nějaké své potřeby a najednou to řve všude.

Co je náročnější? Vrcholový tenis, nebo mateřství?

V řadě věcí vlastně to mateřství. Teď vzpomínám na to, že jsem měla veškerý čas jen sama pro sebe. Vyspala jsem se, jak jsem potřebovala - samozřejmě, člověk musí makat a má zodpovědnost, do toho cestování, ale je to můj čas. Teď už nemám čas.

Když jsi skončila v tenisu, našla sis nějaké nové rituály, třeba kosmetické?

Vlasy jsem měla pořád v gumičce, ale z tenisu jsem přešla rovnou do mateřství, takže ty vlasy mám v gumičce stejně pořád.

Jsi hubenější, že?

Zhubla jsem svaly, samozřejmě.

Myslím, co jsi porodila Oliverka.

Musím říct, že po obou porodech jsem do tří měsíců shodila, ale po Oliverkovi to bylo horší. Nevím, jestli proto, že už jsem zase o dva roky starší, ale bylo to těžší. A ta kůže na břichu se tak rychle nezpracovává zpátky.

Vím, že je brzy na to se ptát, ale co třetí dítě?

Ne! Nikdy! Druhé těhotenství jsem měla docela těžké. Do tří měsíců jsem jenom zvracela.

Bylo to jiné než s Leontýnkou?

S Leontýnkou jsem nezvracela ani jednou a s Oliverkem do třetího měsíce nonstop. Zhubla jsem sedm kilo.

Není to tím, že je to kluk?

Říkají, že když je to změna pohlaví, tak to tak bývá. To mi bylo řečeno.

Už je mu půl roku, cítíš to i na té výchově?

Leontýnka hodně trpěla na prdíky, byla pořád uplakaná a do teď je hodně emoční. Oliverek je strašný pohodář. Takže já mám najednou to miminko, které se na mě pořád usmívá. On si zabrečí, když má hlad, ale to je tak celé. Užívám si to s ním. A člověk také už nemá ten strach, co měl s prvním dítětem. Už má všechno osahané, ví co a jak. Samozřejmě, má to jiná úskalí, protože je tam to druhé dítě. Ale Oliverka si víc ňuchňám.

S Tomášem jste dva vrcholoví sportovci. Půjdou děti také tímhle směrem, nebo je tam nepustíte?

Chtěla bych hlavně, aby děti dělaly, co je baví. Když vidím Leontýnku, jak je strašně akční, je mi jasné, že potřebuje vybít tu šílenou energii, kterou v sobě má. Baví ji gymnastika i tenis. Proto ji v nějakém sportu, je mi jedno v jakém, budu podporovat. S Oliverkem uvidíme, zatím je to pohodář, ale jak děti rostou, tak se to mění.

Ale nebudeš nic zakazovat?

Zakazovat ne a zároveň nebudu na nic tlačit. Je to krásné, být vrcholový sportovec - když se to povede. Ale z těch sto dětí tohle dokáže kolik? Odpad je tam obrovský a člověk tomu musí všechno obětovat, přitom nemá žádnou jistotu, že se mu to vrátí. Takže dělat sport ano, mít nějaké sny, ale netlačit na pilu. Ony si děti tu cestu stejně najdou. Když na ně budeme tlačit, budou mít ve čtrnácti svůj rozum, a pokud je to nebude bavit, tak to přestanou dělat. A to pak nemá smysl.

O čem ještě promluvila Lucie Šafářová?

  • O svém dětství na tenisových kurtech
  • Jak finančně náročný je profesionální tenis
  • Jak poznat, zda má dítě talent
  • O svém zranění a ukončení kariéry
  • Zda sportovci pijí alkohol

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko

Související články

Další články