Nejmladší odsouzená kriminálnice: Sedmiletou Julii čekala za krádež kočárku neuvěřitelná dřina

Nejmladší vězenkyně viktoriánské Anglie: Sedmiletou Julii zavřeli za krádež kočárku
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Viktoriánská Anglie byla nehostinným místem. A zvláště pro ty, kteří neměli dostatek financí. Spousta lidí se potýkala s chudobou, což vedlo k enormnímu nárůstu kriminality. To bohužel postihlo i ty nejmenší a nejzranitelnější ze všech - děti.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 21. 09. 2022 11:00

Špatná finanční situace se odrážela i na socializaci dětí. Školu si rodiče nemohli dovolit, a tak raději své potomky již od čtyř let posílali do dolů. Tam si mohli nošením uhlí vydělat alespoň nějaké peníze. Kvůli otřesným podmínkám se však mezi mládeží začala rozrůstat kriminalita.

Tvrdý život ve viktoriánské Anglii

Život průměrného dítěte ve viktoriánské době byl velmi tvrdý. Nedostatek vzdělání a s tím spojené mizerné finanční ohodnocení donutilo spoustu dětí k tomu, aby se daly na dráhu zločinu. Začalo to drobnými krádežemi, pokračovalo zcizením věcí na pracovišti a končilo organizovanými gangy. Úřady na to musely nějak zareagovat, a tak se začal snižovat věk, kdy mohly být děti souzené jako dospělí.

V roce 1870 tato změna zákona dopadla i na sedmiletou Julii Ann Crumpling, která byla za drobný zločin odsouzena k sedmi dnům těžkých prací. Čím se provinila, že ji v tak mladém věku stihl krutý trest?

Trest pro sedmiletou dívku

Také přemýšlíte nad tím, co tak hrozného musela malá Julia provést, že si vysloužila týden těžké dřiny? Dle dobových záznamů, ke kterým se historici dostali v roce 2012, ukradla z Oxfordshire kočárek patřící manželům Smithovým. Policii ji udala jedna pokojská, který ukradený předmět poznala.

Jako pomyslné plácnutí přes ruku pak mělo, dle soudce, sloužit sedm dní těžkých prací v místní věznici. Pravděpodobně dostala za úkol pomáhat s vypráním haldy prádla. Během pobytu za mřížemi dostala jen jeden vězeňský mundúr. Za těch sedm dní se taktéž mohla vykoupat jen jednou.

Konec dětských vězňů?

Kdyby se nezměnily zákony, kdoví, kolik dětí by postihl stejný osud jako Julii. Dětí se za mříže dostávala spousta, ale nikdy nebyly mladší než ona. Větší změna nastala posunutím věkové hranice, od kdy mohly děti začít pracovat. Nejdřív to bylo 10 let, později až 12. Do dovršení tohoto věku se děti také měly účastnit vzdělávacího procesu.

Později se vláda začala zajímat i o lidská práva. V praxi to znamenalo, že ve společnosti na přelomu 20. století začal měnit přístup k dětem. Již nesměly zažívat to, co jejich předchůdci za viktoriánské éry. Tím se vymýtila nejen dětská otrocká práce, ale taktéž pokleslo procento kriminality nezletilých.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Viktoriánská éra

Historyofyesterday.com: The Youngest Convicted Criminal

Marta Jandová obětovala rakovině prsa, vaječníky i šanci na druhé dítě: Nechtěla jsem umřít jako bratr a maminka

Marta Jandová obětovala rakovině prsa, vaječníky i šanci na druhé dítě: Nechtěla jsem umřít jako bratr a maminka

Související články

Další články