Nora (74): Dcera bydlí v baráku hrůzy. Přes den jede pračka a kýchá soused, v noci poslouchá milostné orgie

Příběhy ze sousedského soužití: Dcera bydlí v baráku hrůzy. Přes den jede pračka a kýchá soused, v noci poslouchá milostné orgie
Zdroj: Freepik

Sousedy si člověk nevybírá. Ani dokonalá znalost místa k nastěhování dopředu nezaručí, že nemůže dojít ke změně. Nořina dcera Alice bydlí kvůli složitému startu do života sama, přesto vinou mimořádně hlučných sousedů zažívá různé situace.

Michaela Karásková
Michaela Karásková 06. 05. 2024 19:00

Alici bude zanedlouho třicet a už nějaký ten rok bydlí sama v malém bytě na okraji města. Na větší prostory nemá a bohužel ji v tomto nemohu ani já – důchodkyně, navíc vdova - nijak výrazně pomoci. Byt v nevzhledném paneláku má sice dcera jen v pronájmu, přesto se jí hodí. Místní paní domácí je dlouhodobě levná a já asi vím proč.

Dcera se odstěhovala kvůli vztahu

Už odmala bývala Alice typ, který nechtěl o stěhování slyšet. Zatímco já a manžel jsme se za život stěhovali pětkrát, ona už měla štěstí na stabilní domov, přičemž nelze říci, že by si ho nevážila. Naopak. S manželem jsme měli z její nesamostatnosti spíše radost. Byla doma, pod kontrolou a nemusely nás sžírat obavy.

Jenže pak přišla úplně zbytečná nepříjemnost. Alice si našla přítelkyni Evu a nás čekal šok. To, že je na holky, jsme od ní bohužel dobře nevzali a ona pak zareagovala tím nejméně očekávatelným způsobem. Sehnala si podnájem a odstěhovala se.

V bytě nakonec zůstala sama

Bylo jí přes dvacet, chodila na vysokou a současně pracovala. Proč ne? Zapomněla ale, že láska nemusí trvat věčně, což se i potvrdilo. Eva od ní do roka odešla a Alice už pak zůstala tam, kam se přestěhovala, třebaže jde o totální periferii. Místní paní domácí je prý hodná, a tak nemá Alice důvod odcházet, ač věci, které se v tomhle „baráku hrůzy“ dějí, mi dodnes nepřestávají nahánět strach.

Alice mi i přes to, že jsme bydlely každá jinde, často pomáhala, zvlášť když jsem pečovala o nemocného manžela. Myslím, že právě tehdy bylo vše zapomenuto a i dnes se navštěvujeme. Většinou jezdívá Alice. Nedávno ale došlo na výjimku a já byla přes noc pozvána k ní. Říkala jsem si proč ne? Jenže to, co jsem u dcery zažila, mi vyrazilo dech. Vím, že o panelácích se říká, že mají stěny z papíru a vše je zde dvojnásob slyšet, ovšem až takové zvuky jsem nečekala.

Kýchající soused a hlučný milenecký pár

Hned prvním překvapením byl soused, trpící prý nějakou nosní poruchou, takže během dne často samovolně kýchne. Jenže jak! Tak, že ho je slyšet až venku. Jiná sousedka zase miluje praní a její pračka je natolik hlučná, že jsem měla při prvním poslechu pocit, jako by mi u hlavy přistávalo UFO.

Nad zoufalým kýcháním i hlučnou pračkou jsem ještě mávla rukou, jenže to, co nastalo večer, když mě dcera umístila do své ložnice, teprve stálo za pozornost. Skoro jsem už spala, když mě najednou vzbudilo hlasité ženské sténání. Bylo pronikavé, stále sílilo a já nevěděla, co se děje. Ovšem ve chvíli, kdy se k němu přidalo podobné a ještě hlasitější mužské, bylo jasno!

Jsem v letech a leccos vím, přesto mi tohle „zvučné“ milování přišlo až děsivé, zvlášť když po necelé hodině klidu začal pár sténat nanovo a vydrželo mu to tak do ranních hodin. Upřímně, jak jsem stará, tak mi bylo stydno a hanbou jsem se za ně propadala. Celou událost pak u snídaně ještě „dorazila“ Alice s tím, že podobné zvuky jsou v domě časté. Teď už se ani nedivím, že paní domácí pronajímá se slevou.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články