Lena (38): Matka mé nejlepší kamarádky mi zničila život . A to je proto, že jsem na holky

Zvláštní příběhy ze života: Matka mé nejlepší kamarádky mi zničila život . A to je proto, že jsem na holky
Zdroj: Freepik

Lena měla od první třídy kamarádku Danu, se kterou sdílela vášeň pro malbu. Když se obě chtěly nechat přeřadit na základní uměleckou školu, Lena musela na rozdíl od Dany podstoupit talentové zkoušky, ve kterých neuspěla. Později ji šokovalo, kdo za tím vším stál a proč.

Michaela Karásková
Michaela Karásková 07. 12. 2023 07:00

Jako holka jsem měla nejlepší kamarádku Danu. Hrály jsme si s panenkami, sledovaly animované seriály a neskutečně si rozuměly. Obě jsme přitom snily, že po základce nastoupíme na grafickou školu a budou z nás malířky. Jenže pak zasáhla síla, jakou nikdo nečekal. Vše muselo z cesty, především já…

Nevím sice, kdo Ivonu, Daninu mámu, tak ovlivnil, zato já byla tím, kdo za to zaplatil nejvíce. Přitom stačilo málo. Otevřít pusu a zeptat se. Jenže místo upřímné konverzace přišly úhybné manévry, na jejichž konci Danina matka zbytečně pokazila život nejen můj, ale i vlastní dcery.

S Danou jsme byly nerozlučné kamarádky

Danu jsem znala od první třídy a hned bylo jasné, že máme hodně společného. Bavily nás animované seriály a obě jsme se chtěly stát profesionálními malířkami. Kromě školy jsme proto ještě dvakrát týdně chodily malovat do kroužku.

Která z nás měla větší talent, těžko říci, a dodnes si troufám tvrdit, že pomyslné skóre bývalo vyrovnané. A když jsme zrovna netvořily, smály jsme se a bavily, většinou u některé doma. Danina matka Ivona nebývala špatná a myslím, že z našeho kamarádství měla zpočátku radost, protože umění nerozuměl v jejich rodině ani květináč na okně.

Obě jsme chtěly přestoupit na uměleckou školu

Jako nejlepší kamarádky jsme spolu trávily hodně času a celý jsme ho věnovaly malování, seriálům nebo nějakým „drbům“ ze školy. Dokonce ani později neexistovalo, abychom řešily kluky nebo jiné záležitosti spojené s dospíváním.

Zatímco zamilované vrstevnice přicházely s příběhy, že se jednou vdají, my plánovaly, jak se po devítce dostat na střední grafickou školu. Protože v devadesátkách byl o podobné typy škol enormní zájem, zkoušelo se uspět všelijak. Třeba tak, že poslední rok záměrně přestoupíme z obyčejné ZŠ na uměleckou a pak na střední.

Ani jedna z nás nevěděla, co je lesbická láska

V tu dobu se pod povrchem všedních událostí děly i jiné věci. Jako čtrnáctiletá jsem se nakonec i já poprvé zamilovala. Platonicky, zato tak silně, že jsem vůbec nevěděla o světě. Učarovala mi tehdy jedna slavná surrealistická malířka a já byla do jejích fotografií i života zoufale zakoukaná.

Dana o mém obdivu věděla a nic neříkala. Vtip byl v tom, že ani jedna z nás nechápala, o co přesně jde. Ve škole se o lesbické lásce sice učilo, jenže nám šly jakékoliv informace o láskách a vztazích jedním uchem tam a druhým ven.

Pozvali mě na podivné talentové zkoušky

Náš vztah s Danou byl vždy jen čistě přátelský. Přesto jakýsi závan pochybností mezitím došel až k Ivoně. V tu dobu jsme měly obě danou přihlášku na uměleckou ZŠ a vyčkávalo se už jen na přeřazení. Talentových zkoušek prý netřeba, avšak mým rodičům přišel písemně opak.

Když jsem se pak ptala Dany, jestli to má stejně, nevěděla o ničem a situace byla ještě divnější. Na „talentovkách“, kde jsem zůstala sama, mi totiž rovnou oznámili, že nemám výtvarný talent a musím devítku dokončit tam, kde studuji. Šok. Další „sprcha“ přišla, když mi Dana druhý den řekla, že byla přeřazena bez talentovek. Myslela jsem, že mě trefí šlak.

Po 12 letech jsem se dověděla, co se tehdy stalo

V devítce se naše kamarádství roztrhlo a postupně vyšumělo úplně. Dana pak šla pracovat do nějakého časopisu a já rovněž změnila obor, protože verdikt o antitalentu mě natolik zasáhl, že jsem malbu nechtěla už nikdy vidět.

Skutečný šok ovšem přišel až o dvanáct let později, kdy mi Ivonina bývalá kamarádka a učitelka na oné umělecké škole prozradila, že ty talentovky si vymyslela Danina máma. Nechtěla totiž, abychom se dále vídaly, protože nás podezírala z něčeho víc. Můj talent roli nehrál, protože i kdybych malovala jako Rubens, měla jsem osud zpečetěný.

S odstupem let jsem sice uznala, že na holky budu, ovšem na starší. S vrstevnicí bych nikdy nechodila a s Danou už vůbec ne. Co dodat závěrem? Snad jen, že kamarádství bylo zničeno, mé umělecké sebevědomí pošlapáno a kdo ví, jestli je Dana v životě, jaký jí maminka narýsovala, spokojená.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články