Ondřej (45): Sestra se o mámu vůbec nezajímala. Vzpomněla si na ni, až když zjistila, že nemůže počítat s dědictvím

Příběhy o životě: Sestra se o mámu vůbec nezajímala. Vzpomněla si na ni, až když zjistila, že nemůže počítat s dědictvím
Zdroj: Freepik

Pět let se Ondřej obětavě staral o matku, zatímco sestra o ni nejevila zájem. Rozhodnutí odkázat majetek jen jednomu z nich ale rozpoutalo rodinné peklo.

Jana Jánská
Jana Jánská 12. 09. 2026 07:00

Moje maminka nikdy neuměla snadno dávat najevo city. Byla rázná a vše držela pevně v rukou. Ani teď, když jí věk vzal sílu a je odkázaná na mou pomoc, neztratila svou rozhodnost. Už pět let jí nakupuji, vozím ji k lékařům, uklízím, vařím a platím účty.

Když mi jednoho dne po práci rázně oznámila, že na mě přepíše svůj byt i úspory, protože jsem u ní denně, zatímco moje sestra Lenka se ukáže sotva jednou za rok, úplně mě to zaskočilo. Varoval jsem ji, že to Lenka nezkousne, ale maminka jen mávla rukou s tím, že nebude nikoho odměňovat za nezájem o vlastní matku.

Sestra zuřila

O pár dní později se u maminčina bytu ozval zvonek. Ve dveřích stála rozzuřená Lenka, která se o chystané závěti dozvěděla od tety Jany. Vtrhla do obývacího pokoje a začala na maminku křičet, proč všechno odkazuje mně. Když jsem se maminky zastal, sestra se otočila na mě a obvinila mě, že jsem vypočítavý dravec, který si starou paní omotal kolem prstu, aby získal majetek.

Maminka se ale nenechala zastrašit a rázně ji utnula: „Nezasloužíš si ani korunu. Kde jsi byla, když jsem ležela nemocná?“ Lenka se sice vymlouvala na vlastní rodinu a práci, ale maminka ji nekompromisně vyhodila z bytu.

Rozpad rodiny

Snažil jsem se situaci po nějaké době zachránit a Lence zavolal. Chtěl jsem se vyhnout soudům a sporům, ale sestra mě chladně odbyla: „Už nemáme o čem mluvit. Vybrali jste si.“

Tyto týdny pro mě byly nesmírně těžké. Na jednu stranu jsem věděl, že se o maminku starám na úkor vlastního soukromí, na druhou stranu mě trápil pocit viny, jako bych sestru o něco připravil. Prohlížel jsem si staré fotky z našich rodinných dovolených na Šumavě, kdy jsme ještě drželi při sobě a žádný majetek nás nerozděloval, a bylo mi z toho smutno.

Setkání u notáře

Nakonec nadešel den, kdy jsme se všichni museli sejít v notářské kanceláři. Atmosféra v chodbě by se dala krájet, s Lenkou a jejím manželem jsme na sebe hleděli jako cizinci. Sestra bez slova podepsala potřebné listiny, otočila se na podpatku a bez jediného pohledu odešla.

Od té doby se mnou nemluví a na ulici předstírá, že mě nevidí. Sice mi zůstal maminčin vděk, ale cena za to byla příliš vysoká. Čas a péče sice mají větší hodnotu než jakýkoliv majetek, ale já nakonec zůstal sám s rozpadlou rodinou.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články