Patricie (38): Myslela jsem si, že rozvod je to nejhorší, co musím zvládnout. Spletla jsem se, čekají mě roky bojů

Celých deset let jsem doma musela vše zvládnout sama. Manžel Emil se jenom vezl. Vědomě. Nebyla jsem žena, která by se bála říct svůj názor. Ale když není vůle, není cesta.

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o rozvodu

Dobrovolně služkou pro svého manžela

Divím se, že jsem to v manželství tak dlouho vydržela. Asi jsem byla naivní při výběru svého partnera. Asi sehrála roli i moje rodina, která si nepřála, abych s Emilem žila před svatbou. Evidentně nestačí, když se dva poznávají jen při setkáních. Moji rodiče jsou silně věřící. Výchova byla silně poznamenána touto skutečností. Naštěstí mě rodiče v pubertě nenutili chodit dále do kostela. Ale jejich názory zkrátka odpovídali vesničanům z Moravy.

Po svatbě jsme se s Emilem přestěhovali do Prahy kvůli práci. Oba jsme v Brně vystudovali vysokou školu a každý den jezdili deset kilometrů do svých domovů k rodičům. Bydlení v Praze pro nás bylo složité. Nová práce, nová životní etapa a rozčarování. Emil byl najednou v běžném životě jiný než při odpoledních setkáních.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (34): Můj manžel zůstal maminčiným mazánkem až do rozvodu. Jsem ráda, že zmizel z mého života

Společný život byl pro mě utrpením

Hned od začátku jsem si všimla, že Emil mě vnímal jako tu, která se bude doma o vše starat. „Páťo, to tě doma nenaučili, že o domácnost se stará žena? Říká ti něco pojem mužské a ženské práce?“ odpověděl mi vždy Emil s úsměvem na tváří. Moje argumenty, že těch mužských prací v panelovém domě moc není, nebral v potaz. Takže mě po příchodu z práce čekala další pracovní směna doma, Emil měl hotovo vždy.

Jak moc hloupá jsem byla, dokazuje fakt, že jsem si s takovým mužem pořídila dítě. Syn byl náročné miminko. Nespokojené. Neustále plakal a nespal. Ač měl vše, plakal. Starost byla samozřejmě výhradně na mně. Emilovi byla na obtíž, když měl syna pohlídat po dobu, co jsem si šla umýt vlasy. V této atmosféře jsem to vydržela deset let. A pak si řekla dost. Dala jsem stopku našemu manželství po tom, co Emil odmítl cokoliv změnit na svém chování.

Mohlo by Vás zajímat:

Valérie (43): Po rozvodu jsem hledala trochu klidu, ale nastěhovala jsem se naproti náboženským fanatikům

Nejhorší mám ještě před sebou

Myslela jsem si, že nejhorším mezníkem bude rozvod. Pletla jsem se. Nejhorší období zažívám poslední tři roky od rozvodu. Syn u mě nechce být, jelikož jsem to já, co ho vychovává a nastavuje mantinely. Požaduje nějaké hygienické návyky a základy chování. „Mami, táta je kámoš. Ten po mně nechce blbosti jako ty. Můžu u něj pařit na počítači a dívat se na televizi dokud neusnu,“ zdůvodnil mi syn svůj postoj.

Vím, že je to forma odplaty od Emila. Vím, že Emil používá syna jako nástroj pomsty. Emil moc dobře ví, jak důležitá je pro mě výchova. A anarchie, kterou Emil našemu synovi nastavuje je vzkaz pro mě. Je to cena za rozvod, za ztrátu pohodlného života a za mou drzost. Bojím se toho, že bývalý manžel syna přetáhne k sobě a já jako osoba s vyšším výdělkem ještě budu platit alimenty někomu, kdo nedbá o řádnou výchovu. Chce se mi brečet bezmocí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucka (42): Nejdřív mě potrápil rozvod, pak šílená bouřka. Díky ní jsem ale potkala životní lásku