
Markéta a Petr jsou rozvedení a mají spolu syna Aleše, který chodí do druhé třídy. Prarodiče nehlídají, jelikož mají zdravotní problémy. A tak si Markéta a Petr musí poradit sami během letních prázdnin. Jenže Petr má svérázný přístup k výchově syna...
Petr byl problémový po celou dobu našeho manželství. Když jsme neměli syna, tak neustále někde trávil čas s kamarády. Ostatní stavěli domy, rekonstruovali byty, jen my jsme bydleli ve starém bytě po mojí babičce. A Petrovi to bylo jedno.
Líný manžel není životní výhra
„Co zase máš? Máme starší byt, no a co? To musíš být tak odporně materialistická? No tak máme staré dlaždičky v koupelně. Plní svou funkci? Plní, tak se nehádej. Ostatní staví, my si užíváme,“ utřel mě manžel Petr. Snad tento měsíc již po desáté, když jsem ho chtěla natlačit do toho, abychom si náš byt taky trochu vylepšili.
Marně. Petrovi stačilo to, co vybudovala moje babička. Stačil mu i její nábytek. Jediné, do čeho jsme investovali peníze, byly nové matrace a pohovka. A to jen proto, že jsme se shodli, že je to nehygienické. Kdyby se tyto věci daly vyprat, myslím, že je používáme dodnes. Pak se nám narodil syn Aleš. Petr byl skvělý táta, ale nesnesitelný manžel.
Rozvod byl mojí záchranou a vysvobozením
Být jeho ženou jsem vydržela přesně deset let. A pak jsem utekla, i přesto, že ze mě bude samoživitelka s malým synem. Víc jsem se bála života s nespolehlivým manželem, než zodpovědnosti. Věděla jsem, že co si zařídím, budu mít a co ne, tak to holt nebude. Ale už se nebudu muset nikoho doprošovat. Pořídit si dítě s tímto mužem byl kalkul. Biologické hodiny tikaly jasně a věk byl neúprosný. Věděla jsem, že jednou se rozvedu...
Petr nečekal, že se s ním rozvedu. Moje rozhodnutí ho bolelo a začal se mi mstít. Rušil domluvené schůzky se synem, domů ho vodil pozdě, posílal mi pozdě alimenty a na textové zprávy, kde jsem ho o něco žádala, mi zásadně odpovídal s několikadenním zpožděním. Prostě mu dělalo dobře mě udržovat ve stresu a nejistotě.
Letní prázdniny jako důvod k hádce stačí
Už minulý rok bylo s Petrem nemožné domluvit spravedlivé hlídání o letních prázdninách. Petr mi vmetl do obličeje, že když mám Aleše ve výhradní péči, tak je mou povinností zajistit letní prázdniny. „Ale já mám jen čtyři týdny dovolené a letní prázdniny trvají dva měsíce. Jak to mám asi udělat? Aleš má dva rodiče. Tak musíš hlídat i ty,“ argumentovala jsem.
Divné je, že Petr byl skvělý otec v době, kdy jsme byli manželé. Po rozvodu vyměnil otcovskou lásku za naschvály vůči mé osobě. Nedochází mu, že jediný, kdo to odnáší, je náš syn. Bohužel prarodiče nemohou hlídat, já pokryji jen část letních prázdnin, a tak mi nezbyde nic jiného než zaplatit několik drahých příměstských táborů. Samozřejmě Petr nepřispěje ani korunu, platí přece alimenty.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




