
Petr bydlí za Prahou a jako každý rok si musel odhrabat sníh z chodníku před domem sám. Při cestě do práce musel jet s velkou opatrností, aby projel zavátou silnici a dostal se bezpečně do cíle...
Nadávám. Jako každý rok. Nechápu, jak si někdo neumí vzít ponaučení. Dva dny meteorologové hlásili, že Česko pokryje sníh. Naprosto jasná informace.
Sněhové radovánky mě už nebaví
Když jsem byl malý, žil jsem s rodiči na vesnici. Sníh jsem miloval. Stavěl jsem sněhuláky, sáňkoval na všech kopcích, které obklopovaly vesnici, a domů jsem se v podvečer vracel celý promočený. Maminka mě vždy svlékla, napustila vanu teplé vody a uvařila mi kakao. Nejhezčí vzpomínky. Dětské radovánky a pak maminčina péče.
Dnes mě sníh spíše dovádí k šílenství. S manželkou bydlíme v domě se zahradou. Náš plot je dlouhý a udržuji snad padesát metrů chodníku. Samozřejmě, že to dělat nemusím. Ale mám rád pořádek. A tak celé léto vytrhávám plevel rostoucí v chodníku a celou zimu odhrabuji sníh. Před odchodem do práce hodinu likviduji sněhovou nadílku. A po příchodu zase.
Moje předpoklady opět nevyšly
Každý rok občas napadne sníh. A je z toho většinou kalamita. Neuklizené chodníky, všude závěje sněhu, a příslušným firmám je to jedno. Ať si chodci poradí sami. Nevezmou si z předešlého roku ponaučení a nejsou připravení. Sníh je opět překvapí, jako by to bylo poprvé.
To samé na silnicích. Kluzké silnice způsobují řidičům jen problémy. Při cestě do práce jsem musel projevit hodně odvahy, když jsem jel v bílé mlze způsobené hustým sněžením a skoro jsem nevěděl, kde je silnice. Jel jsem podle odhadu a děkuji za to, že byl správný, a neskončil jsem někde v poli. Za noc nasněžilo několik centimetrů a za celou dobu, co jsem jel do práce, jsem nepotkal jediné sypací auto ani auto s radlicí.
Ranní rozcvička mě psychicky uklidnila
„No to snad není možné. To muselo sněžit celou noc. To je hrůza. Musím se rychle obléknout a jít sníh likvidovat. Abych to stihl,“ vmetl jsem manželce do obličeje místo pozdravu. Trochu jsem byl naštvaný, že nenabídla, že půjde se mnou. Vzal jsem do ruky hrablo a dal se do práce. Fyzická činnost mě uklidnila. Ač jsem byl stále naštvaný, měl jsem radost, že chodník před naším domem je bez sněhu.
Podle předpovědi to vypadá, že budu mít letos na rukách mozoly. V televizi hlásili, že bude teploty budou pod nulou a bude sněžit. Tajně jsem doufal, že po příchodu z práce bude chodník strojově zameten. Opět firma nezklamala. Nic. A tak jsem se musel znovu pustit do práce. A večer před spaním jsem šel makat znovu. No, zima ještě ani nezačala, a já jsem už teď unavený.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




