Facebook
Instagram
Není snadné ukončit něco, co je součástí našeho života. Ale stejně, jako se umíme zbavit nepohodlných bot, bychom měli umět zlikvidovat i nehmotné věci, které nás stahují dolů. Problém ale je, že pokud se člověk rozejde s partnerem, často přichází i o to, co jim bylo společné. Stejně jako Petra.
Naše soužití už bylo vyčerpávající a možná to zní zvláštně, ale dlouho jsem váhala, než jsem se rozhodla za ním udělat tečku. Chodili jsme spolu a poté žili osm let a za tu dobu jsme vybudovali mnoho společného – včetně přátel. Před pár dny jsem se odstěhovala a teď se bojím, co na to naši přátelé. Přikloní se k němu, nebo ke mně?
Došlo mi, že přijdu o známé z každodenního života
Denně jsem tu a tam potkávala pár lidí, kteří mi nijak chybět nebudou, ale fakt je, že to ani nejsou moji přátelé. Třeba kadeřník, ke kterému jsme, ač muž a žena, chodili společně, a také soused. No, toho už asi neuvidím, když žiju jinde, a jedna milá paní, která nám nosila domácí vajíčka.
Přemýšlím o tom, zda tyhle tři lidi ještě uvidím, zda je potřebuju nebo co jim řeknu, když se s nimi budu chtít setkat. „Rozešli jsme se,“ bude asi nejlepší, „ale to přece nevadí, ne?“ Nejspíš ne, protože tihle lidičkové se nepřikláněli ani ke mně, ani k mému ex.
Jak přátelům vysvětlit, že náš vztah skončil?
Málokdo se ale obejde bez přátel. Já měla svoje a můj ex taky své. A navzájem jsme si je představili a s některými z nich udržovali intenzivnější vztah. Mám třeba moc ráda dvojici Janu a Jana (vtipné), kterou mi můj bývalý představil; chodili všichni tři na střední a od té doby se kamarádí.
Co teď? Jak jim mám vysvětlit, že náš vztah skončil? A budou mě vůbec ještě chtít vidět? Nemám odvahu zvednout telefon a Janě zavolat. Co jí povím? „Chceš se mnou ještě kamarádit?“ Ona možná odvětí, že ano, ale co až budu mít nového partnera? To je opravdu zapeklitá situace.
Společný přítel chtěl náš rozchod zvrátit
Pálit za sebou mosty prý není nejmoudřejší, ale většinou se tak stane. Máme například jednoho společného přítele, se kterým jsme se seznámili na dovolené. Je to prima kluk, který ještě nepotkal tu pravou. Občas se s ním vídáme oba, párkrát jsem s ním byla na obědě sama.
„Co se děje?“ otázala se, když jsem se odvážila mu zavolat. „Končíme,“ povzdechla jsem si – a přišlo to, čeho jsme se obávala. Přemlouval mě – pak mého bývalého – a montoval se do nás až moc. A nebyl sám, něčeho podobného jsem se dočkala i od jiných… A nakonec se naštval a prohlásil, že už mě nechce vidět…
Jsem pryč. Sama. Společní přátelé se na mě, jak se zdá, zlobí, někteří až moc. Věřím tomu, že je to časem přejde, že ti, kteří mě mají rádi a jsou rozumní a chápaví, změní názor. A došlo mi, že je to i v rukách mých a mého ex. Zatím se moc nebavíme, ale snad z nás nakonec budou přátelé – a ostatní se přidají.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
